V rámci hodnotících aktivit českého vzdělávacího systému se Česká republika pravidelně zapojuje také do mezinárodních šetření výsledků žáků, jako jsou PISA, PIRLS, TIMSS, ICILS nebo TALIS. Výsledkem jednotlivých šetření je vždy souhrnná analytická zpráva, která však jen okrajově komentuje příčiny a souvislosti daného stavu, jen velmi málo poskytuje návrhy pro jeho zlepšení a jen velmi málo nastiňuje další možné aktivity českých škol i vzdělávacího systému jako celku v příslušných oblastech. Právě s cílem lépe vymezit možné příčiny konkrétních výsledků žáků v jednotlivých mezinárodních šetřeních, zasadit je do patřičného kontextu a naznačit možné relevantní cesty do budoucna zpracovala Česká školní inspekce ve spolupráci s experty Univerzity Karlovy podrobnější sekundární analýzy.
Analýzy výsledků šetření PIRLS 2011 a TIMSS 2011 se zaměřily na problematiku rozdílů ve výsledcích jednotlivých škol a tříd na 1. stupni ZŠ a sociální podmíněnost dosažených výsledků, na rozdíly ve výsledcích chlapců a dívek, na oblibu čtení a matematiky u žáků 4. ročníků a na problematiku sebepojetí žáků ve škole. Analytické práce s výsledky šetření PISA 2012 se pak zabývaly
vlivem socioekonomického zázemí na výsledky českých žáků, srovnáním žáků s výbornými a slabými výsledky v matematice, souvislostmi výsledků žáků s vybaveností počítačovými technologiemi a jejich ovládnutím nebo silnými a slabými stránkami českých žáků v oblasti řešení různých problémů.
Výsledky sekundárních analýz potvrdily například význam
vlivu předškolního vzdělávání na úspěšnost žáků v dalším vzdělávání. Potvrzuje se tak nutnost další podpory a posílení významu kvalitního předškolního vzdělávání, přičemž za nejvýznamnější opatření lze považovat zavedení posledního ročníku mateřské školy jako ročníku povinného nebo podporu dalších forem předškolního vzdělávání, jako jsou firemní školky.
Analýzy ukázaly také na souvislosti s přetrvávajícími
nerovnostmi vzdělávacích příležitostí a vzdělávacích výsledků s ohledem na socioekonomický kontext. Je tedy třeba nadále zlepšovat podmínky pro práci škol a učitelů se žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, systémově podpořit zařazování a efektivní využívání asistentů pedagogů a podpořit efektivní činnost přípravných tříd v sociálně vyloučených lokalitách. Česká školní inspekce jako klíčové opatření doporučuje zrušit přílohu LMP u rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a naopak podpořit individuální integraci v rámci hlavního vzdělávacího proudu.
Analýzy dále poukázaly na rozdíly mezi výsledky chlapců a dívek. V této oblasti Česká školní inspekce doporučuje poskytnout učitelům metodickou podporu se zaměřením na didaktické postupy podporující motivaci žáků, vzdělávat učitele v oblasti efektivního průběžného hodnocení výsledků žáků a systémově srovnávat výsledky školního hodnocení žáků s výsledky hodnocení externího, včetně pravidelného národního ověřování výsledků žáků v různých ročnících, předmětech a stupních vzdělávání.
Analýzy rovněž identifikovaly rozdíly mezi výsledky silných a slabých žáků. Zde je třeba práci škol a učitelů více zaměřit na sledování pokroku každého jednotlivého žáka, snižovat selektivitu vzdělávacího systému, omezit vznik výběrových tříd a škol, zvýšit věkovou hranic výběru vzdělávací dráhy a omezit přijímací řízení do výběrových škol na 1. stupni základního vzdělávání.
Celkové nedostatky českých žáků prokázané mezinárodními srovnávací výzkumy a potvrzené výsledky sekundárních analýz České školní inspekce vyžadují zlepšit také přípravu učitelů na pedagogických fakultách - zvýšit podíl praxe a podpořit další vzdělávání učitelů v oblasti metod, motivace a hodnocení žáků.
Sekundární analýzy výsledků mezinárodních šetření PIRLS 2011, TIMSS 2011 a PISA 2012 naleznete v přiložených dokumentech.
Ve formátu elektronické publikace:
Ve formátu pdf ke stažení
zde.
Ve formátu elektronické publikace:
Ve formátu pdf ke stažení
zde.
Ve formátu elektronické publikace:
Ve formátu pdf ke stažení
zde.