Česká školní inspekce uspořádala odborný panel k hodnocení žáků v období distanční výuky

Účast na odborném panelu, který moderovala vedoucí oddělení kanceláře ústředního školního inspektora Dana Pražáková, přijalo téměř 30 hostů. Ti se zapojili jak prezenční formou, tak i distančně prostřednictvím digitálních technologií. Šlo zejména o ředitele, zástupce ředitelů a učitele ze základních škol, dále o pracovníky Národního pedagogického institutu ČR a zástupce vysokých škol vzdělávajících budoucí učitele. On-line připojení přes aplikaci MS Teams umožnilo aktivní zapojení v panelu těm, kteří se ho nemohli účastnit prezenčně. Velkým přínosem tak byly např. vstupy vedoucí Katedry pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jany Kratochvílové, ale i zástupců systémových projektů realizovaných v rezortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

První blok byl zaměřen na prezentaci zkušeností s hodnocením distanční výuky na třech základních školách.

Jan Juříček, zástupce ředitele pro pedagogiku na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze 7, nejprve poukázal na skutečnost, že distanční výuka odhalila nerovnosti mezi žáky z hlediska podmínek, které pro vzdělávání jednotliví žáci mají. Jeho prezentace byla věnována představení dotazníků pro žáky s názvem „Jak si vedu ve škole“, které byly zpracovány na základě dlouhodobě využívaného hodnocení ve formativní funkci. Seznámil přítomné se strukturou dotazníků i s praktickými ukázkami hodnotících výroků, které jsou v dotaznících využívány. Dotazníky chce škola dále využívat i v běžném režimu jako čtvrtletní nástroj pro sebehodnocení žáků v obecných dovednostech i v dovednostech v konkrétních předmětech a měly by sloužit i jako podklad pro hodnotící rozhovory žáka s třídním učitelem.

Zbyněk Kundrum, ředitel ZŠ Mozartova v Olomouci, představil koncepci distančního vzdělávání na své škole založené na zasílání vzdělávacích materiálů žákům. Škola zvolila asynchronní systém, kdy každý čtvrtek učitelé poslali žákům vytvořené vzdělávací materiály pro výuku jednotlivých předmětů, ale i pro mezipředmětovou projektovou výuku. Žáci pracovali s portfoliem, učitelé pravidelně zasílali každému jednotlivému žákovi zpětnou vazbu k tomu, jak pracoval. Škola tímto způsobem zpracovala bohatou databázi vlastních výukových materiálů pro distanční výuku a její hodnocení. Její obsah by bylo možné předat ostatním školám, avšak dlouhodobě budované pozitivní a vstřícné klima, které výrazně napomáhá aktivní spolupráci učitelů, žáků i rodičů při distanční výuce, tak snadno přenositelné není.

Václav Fiala, vedoucí učitel 2. stupně ZŠ Brigádníků v Praze 10 a vítěz letošního ročníku soutěže Global Teacher Prize v ČR, představil metody a principy badatelské výuky, které jsou v jeho škole uplatňovány dlouhodobě a nyní byly aplikovány i do distanční výuky. Při badatelské výuce je aktivní především žák, učitel hodnotí nejen výsledek, ale i cestu k němu. Žák je veden k tomu, aby poznal svoji chybu, nevnímal ji jako selhání, ale jako cestu k pokroku a ke svému rozvoji. Jsou využívána portfolia žáků k osobním rozhovorům s učitelem. Žáci si vedou badatelský deník, mají možnost se sami ohodnotit a diskutovat výsledky svého vzdělávání s učitelem na tzv. TWEETu. To, že žáci byli tímto způsobem zvyklí běžně pracovat, výrazně napomohlo efektivitě distančního vzdělávání.

Druhý blok byl zaměřen již na konkrétní otázky směřující ke zkušenostem jednotlivých účastníků panelu s distanční výukou a jejím hodnocením.

Z diskuse vyplynulo, že přítomní pedagogové pro závěrečné hodnocení druhého pololetí tohoto školního roku využívali většinou propojování slovního hodnocení a známkování. Někteří využívali i prvky sebehodnocení žáků a považují je za velmi významnou součást hodnocení. Shodli se na tom, že je důležité uplatňovat prvky sebehodnocení co nejdříve, již od předškolního vzdělávání. Záleží však na potenciálu učitele. Problém je, že se mnohdy neumí sebehodnotit ani učitelé. Doc. Kratochvílová reagovala tím, že je pravděpodobná pozitivní změna této situace, jelikož pedagogické fakulty zavádějí tzv. „reflektivní praxe“. Systém, který brněnská pedagogická fakulta vyvinula, je zveřejněn na webu katedry pedagogiky. Je však třeba vytvořit provázaný systém a propojit pedagogickou „reflektivní praxi“ studentů s běžnou praxí ve škole.

Zajímavý byl příspěvek ředitelky ZŠ Trmice Marie Gottfriedové, ve kterém prezentovala současné pololetní hodnocení žáků, do kterého se zapojili nejen samotní žáci, ale i jejich rodiče. Rodiče měli zhodnotit v krátkém dotazníku, jak v průběhu distanční výuky žák doma pracoval. Hodnocení žáků rodiči posílilo vzájemné vztahy, důvěru a spolupráci, kterou však škola měla nastavenu již před uzavřením škol. Zapojení rodičů do hodnocení žáků předcházel dlouhodobý vývoj implementace formativního hodnocení ve škole. Nejprve musel formativní zpětnou vazbu poskytovat žákovi učitel a být pro něho v tomto ohledu vzorem. Pokud se uměli sebehodnotit žáci, bylo možné přejít k tzv. tripartitám, kdy byli u hodnocení žáka přítomni také rodiče. Teprve potom lze využít hodnocení rodičů.

Byly diskutovány také problémy, se kterými se učitelé v průběhu distanční výuky setkávali. Někteří žáci, zejména na druhém stupni základních škol, se do distančního vzdělávání aktivně nezapojovali, a to i přesto, že měli vytvořeny vhodné podmínky, na což poukázala např. ředitelka ZŠ Brigádníků v Praze 10 Karin Marques. Naopak žáci ze sociálně znevýhodněných rodin mnohdy nebyli zapojeni do vzdělávání z důvodu nelehké rodinné situace. Školy zvažují začátkem příštího roku vytvoření nabídky doučování pro žáky, kteří to budou potřebovat. Školy se potýkaly také s tím, jak vzdělávat děti s podpůrnými opatřeními. Osvědčilo se využívání asistentek pedagoga, které se těmto žákům intenzivně věnovaly. V řadě škol se tak postavení asistentů pedagoga zlepšilo.

V závěrečné panelové diskusi se účastníci shodli na tom, že vzdělávání ve školách v období distančního vzdělávání nelze brát jako soutěž. Záleželo na tom, jak tuto příležitost škola uchopila a jak šla žákům naproti. Každá škola má jiné podmínky, jiné žáky a jiné rodiče. Účastníci diskuze se nakonec shodli, že pandemie covid-19 narušila stereotypy a donutila mnohé přemýšlet o smyslu školy, o obsahu učiva, o jeho případné redukci, o možnostech vzájemné spolupráce a o tom, jaká zkušenost z tohoto mimořádného období by byla motivací pro zlepšování kvality vlastní školy. A právě to, co se školám podařilo pozitivně promítnout i do výuky v běžném režimu v následujícím školním roce, bude hlavním tématem příštího odborného panelu.

Odborné panely jsou realizovány v rámci individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení.

PPT Prezentace:
Jak si vedu "ve škole"
Hodnocení žáků (nejen) v distanční výuce