Ve středu 3. dubna 2019 se na ústředí České školní inspekce uskutečnil již třetí odborný panel, který se zabýval přístupy k hodnocení dětí a žáků. Odborné panely jsou realizovány v rámci individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení a jejich smyslem je propojování různých aktérů na úrovni vzdělávacího systému a přenos příkladů dobré praxe. Také tento panel se zaměřil na podporu zavádění principů formativního hodnocení do praxe a aktuální setkání mělo za úkol soustředit se na způsoby podpory škol, které s tímto typem hodnocení teprve začínají. Panelem provázela vedoucí oddělení kanceláře ústředního školního inspektora Dana Pražáková.
Účast na odborném panelu přijalo více než třicet odborníků z mateřských škol, základních škol, středních odborných škol i gymnázií, stejně jako z Pedagogické a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nebo Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Mezi účastníky nechyběli ani zástupci zřizovatelů škol nebo neziskového sektoru. V aktivní roli se zapojili i tři z celkem šesti tzv. individuálních projektů ostatních, které v současné době téma zavádění formativního hodnocení řeší.
První blok byl zaměřen na
příklady inspirativní praxe z těchto projektů. Zřizovatel sítě ZŠ Heuréka a ředitel Centre for Modern Education Jan Kala představil koncept budování kultury myšlení v předškolním a základním vzdělávání. Aktivity jsou však vhodné pro jakýkoli stupeň školy. Ve stručnosti nabídl myšlenky a náměty, pro které je možné ve škole vytvořit podmínky a v bezpečném prostředí je zkoušet realizovat. Na něj navázaly Hana Kasíková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Jana Palanská ze Základní školy Kly a seznámily posluchače s konkrétními aktivitami zabývajícími se podporou škol spolupracujících v tématu formativního hodnocení. Nejedná se pouze o školy pokročilé, ale i o školy méně zkušené, tedy výstupy budou lépe odrážet realitu českého prostředí. Během svého příspěvku představily jeden z výstupů projektu, kterým je pracovní text pro učitele k podpoře formativního hodnocení, protože zdaleka ne všechny školy v systému se mohou spolehnout na přímou podporu externího odborníka. Tento podklad sloužil pro další práci v
diskuzních skupinách, kterými pokračoval program panelu.
Skupiny byly rozděleny podle druhů škol, tedy na skupinu pro mateřské školy, základní školy a střední školy. Diskutovaly se otázky týkající se motivace škol pro práci s principy formativního hodnocení nebo přínosů pro školy, které s nimi již pracují. Stranou nezůstala ani rizika spojená se zaváděním inovací obecně, skupiny se zaměřovaly na řešení toho, jak zajistit, aby formativní hodnocení bylo přijato jak dětmi a žáky, tak rodiči a také například zřizovatelem, nebo jak se vypořádat s časovou náročností tohoto typu hodnocení.
V
závěrečné diskusi byla za účasti náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse shrnuta doporučení panelu sestavená především v rámci práce odborných skupin. Všechny skupiny se shodly na nutnosti popularizace formativního hodnocení, sdílení dobré praxe, která se v tomto tématu odehrává, a zdůrazňování přínosů tohoto typu hodnocení jak pro konkrétní děti a žáky, tak pro budování celkové kultury školy a kultivaci myšlení a respektující komunikaci. Podstatné pro úspěch je zejména vytvoření otevřených a podporujících vztahů mezi pedagogickými pracovníky na škole, kde je chyba vnímána jako možnost se zlepšit a udělat pokrok při cestě k hodnocení užitečnému pro učení dětí a žáků.
Na odborný panel naváže v tomto roce ještě užší pracovní skupina, která má za úkol síťovat aktuální projekty na podporu formativního hodnocení.
PPT prezentace:
Budování kultury myšlení
Podpora škol při zavádění principů formativního hodnocení