O šetření PISA

 

Cíle tohoto mezinárodního šetření (PISA = Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení žáků) spočívají v opakovaném zjišťování výsledků patnáctiletých žáků různých zemí v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Hlavním záměrem je poskytnout tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích informace o úspěšnosti a efektivitě jejich vzdělávacích systémů.

Mezinárodní šetření PISA je největším světovým vzdělávacím výzkumem a je jednou z hlavních aktivit vzdělávacího direktorátu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Za realizací šetření odpovídá nadnárodní konsorcium sestávající ze společností Australian Council for Educational Research (ACER), O.A.T., Westat, cApStAn a HallStat.

V České republice za přípravu, realizaci a vyhodnocení šetření PISA odpovídá Česká školní inspekce.

Od prvního cyklu šetření PISA, který se uskutečnil v roce 2000, narůstá počet zemí a ekonomik, které se šetření účastní a roste rovněž rozsah zkoumaných znalostí a dovedností žáků. To je možné především díky přechodu z papírové formy testování na testování elektronické, které umožňuje využití nových forem testových úloh (např. interaktivní úlohy, simulace, nesouvislé dynamické čtenářské texty apod.).

Zaměření šetření PISA 

Na rozdíl od jiných mezinárodních šetření (např. TIMSS, PIRLS), která jsou zaměřena především na zjišťování vědomostí žáků, klade šetření PISA větší důraz na dovednosti a tzv. funkční gramotnosti, které mají velký význam pro uplatnění mladých lidí v jejich dalším životě, ať již při jejich dalším studiu, nebo po vstupu na pracovní trh.

Cyklus mezinárodního šetření PISA je od jeho vzniku v roce 2000 tříletý. Základní stavební kameny šetření představuje testování čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, přičemž v každém cyklu šetření je jedna z uvedených oblastí tzv. hlavní. V roce 2000 to byla čtenářská gramotnost, v roce 2003 matematická a v roce 2006 přírodovědná gramotnost atd. Hlavní testovaná oblast je zkoumána na robustnějším vzorku žáků a s využitím širší škály testových úloh. Každých 9 let je také aktualizován koncepční rámec pro testování dané gramotnosti tak, aby co nejlépe odpovídal aktuálnímu stavu vědění a společenskému vývoji.

Z uvedeného vyplývá, že mezinárodní šetření PISA umožňuje sledovat trendy ve vzdělávání v devítiletých cyklech, přičemž tato doba se ukazuje být optimální s ohledem na relativně velkou setrvačnost vzdělávacích systémů při zavádění změn a reforem.


* Cyklus PISA 2021 se z důvidu pandemie covidu-19 konal o rok později, v roce 2022. 
** Bez účasti ČR. 

Vedle výše uvedených „tradičních“ gramotností ke každý cyklus šetření doplněn o tzv. inovativní doménu. V prvních cyklech PISA se jednalo o domény založené především na dotazníkovém šetření, např. nadpředmětové kompetence či postoje žáků vůči přírodovědě. Se zavedením počítačového testování bylo možné v roce 2009 poprvé zařadit test digitálního čtení, tj. test zaměřený na četbu a porozumění elektronickým textům. V dalších letech to byly interaktivní moduly zaměřené na řešení problémů. Dobrým příkladem využití potenciálu počítačového testování je inovativní test sledující schopnost žáků kreativně uvažovat při řešení problémů každodenního života, zahrnující mimo jiné úlohy zaměřené na tvorbu grafických návrhů a úlohy založené na simulaci – doména tvůrčí myšlení byla součástí PISA 2022.

Inovativní domény nejsou jediným rozšířením tradičního zjišťování matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti v rámci PISA. V každém cyklu mají země možnost zapojit se do volitelných modulů. Pro Českou republiku bylo v roce 2012 klíčové zapojení do šetření finanční gramotnosti. Finanční gramotnost patnáctiletých žáků byla v České republice opětovně sledována rovněž v cyklu PISA 2022.

Kdo se účastní testování

V rámci PISA jsou testováni žáci určitého věku, nikoli žáci v určitém ročníku. Věk testovaných žáků je přibližně 15 let (přesněji 15 let a 3 měsíce až 16 let a dva měsíce), neboť zhruba v tomto věku končí ve většině zemí OECD povinná školní docházka. V České republice se přibližně polovina těchto žáků nachází na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání ISCED 2 (v 9. či nižším ročníku školní docházky) a přibližně polovina na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání ISCED 3 (v 10. ročníku školní docházky). Cílová populace PISA v České republice tedy zahrnuje jak žáky základních škol a víceletých gymnázií, tak žáky čtyřletých gymnázií, středních odborných škol s maturitou, středních odborných škol a učilišť bez maturity a žáky speciálních či praktických škol. Pro každou zapojenou školu je následně připravena tzv. školní zpráva.

Výběr vzorku testovaných žáků je koncipován tak, aby kromě mezinárodního porovnání výsledků patnáctiletých žáků umožnil také porovnávání rozdílů mezi jednotlivými školami, typy/druhy škol, regiony nebo jinak definovanými skupinami žáků. Díky opakovanému sběru dat je možné mapovat nejen aktuální situaci v jednotlivých zemích, ale i její vývoj v čase.

Test PISA

Každý žák vypracovává dvouhodinový kognitivní test. V testu jsou zastoupeny úlohy s volbou odpovědi, kdy žák volí jednu správnou odpověď z více nabízených možností, a dále úlohy s tvorbou odpovědi, v nichž se po žácích požaduje, aby formulovali vlastní odpověď. S rozvojem počítačového testování byli tradiční testové úlohy doplněny o interaktivní úlohy založené na simulacích, experimentech a interakcích.

Po skončení testování se žáci účastní dotazníkového šetření, jehož cílem je získat informace o žácích, o prostředí, ve kterém žijí, o jejich názorech a postojích a také informace o jejich škole a vyučovacích metodách, s nimiž se setkávají. Tato data jsou důležitá pro komplexnější interpretaci výsledků v závislosti na socio-ekonomickém zázemí. Další součástí šetření je školní dotazník, který vyplňují ředitelé škol a který mapuje podmínky výuky testovaných žáků. Z každého cyklu jsou veřejně k dispozici znění dotazníků a datové soubory pro analytické využití.

Pilotní a hlavní šetření

Každému hlavnímu sběru dat předchází tzv. pilotní sběr dat, jehož hlavním úkolem je ověřit validitu a spolehlivost nově vyvinutých testových nástrojů a také výzkumných postupů spojených se sběrem a vyhodnocováním dat. Pilotní šetření se koná vždy rok před hlavním šetřením na menším vzorku škol.

Využití výsledků v ČR

Mezinárodní šetření PISA je jedním z důležitých zdrojů informací o stavu a potřebách vzdělávacího systému v České republice, protože poskytuje tzv. externí pohled na výsledky žáků. Zjištění z šetření PISA (např.  data poukazující v mezinárodním kontextu na rostoucí nerovnosti a ranou selektivitu českého vzdělávacího systému či nadprůměrné rozdíly ve výsledcích žáků z různých škol a různých regionů) byla využita mimo jiné při tvorbě Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Klíčové je rovněž jejich využití pro účely monitoringu vzdělávacích výsledků žáků 9. ročníků a prvních ročníků SŠ s ohledem na nově vznikající soustavu indikátorů a monitorovacího rámce.

Česká republika, stejně jako další členové Evropské unie, využívá výsledky šetření PISA pro identifikaci podílu patnáctiletých žáků, kteří dosahují základní úrovně znalostí a dovedností, kterou detailně specifikuje koncepční rámec šetření. Dosažení této úrovně všemi patnáctiletými žáky se řadí i mezi vzdělávací cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů.

Výsledky mezinárodních šetření Česká školní inspekce důsledně analyzuje a propojuje je se zjištěními z národních hodnoticích aktivit, což umožňuje poskytovat komplexní obraz o výkonnosti tuzemské vzdělávací soustavy a jejích jednotlivých složek v mezinárodním srovnání.

V roce 2012 v mezinárodním kontextu šetření PISA poprvé poukázalo na význam finanční gramotnosti. V České republice tím byla podpořena důležitost finanční gramotnosti jako explicitní oblasti kurikula. Zapojení České republiky do zjišťování finanční gramotnosti žáků v roce 2022 umožní zjistit vývoj úrovně vědomostí a dovedností za období, kdy byla finanční gramotnost zařazena do rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělávání.

PISA 2022

Sběr dat proběhl v České republice na jaře 2022 a zapojilo se do něj téměř 11 000 žáků ze 430 škol. Výsledky šetření byly zveřejněny v prosinci 2023 v publikaci Národní zpráva PISA 2022, která uvádí výsledky všech zapojených zemí Evropské unie a zemí OECD v oblasti matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti. Úroveň finanční gramotnosti patnáctiletých žáků v mezinárodním kontextu shrnuje Národní zpráva PISA 2022 – Finanční gramotnost, vydaná v červnu 2024 spolu s Národní zprávou – Tvůrčí myšlení, která přibližuje koncepční pojetí hodnocení tvůrčího myšlení, stejně jako silné a slabé stránky českých žáků v této oblasti.  

Podrobnější zjištění uvádí příslušné díly mezinárodní zprávy dostupné na webových stránkách OECD.

Česká školní inspekce rovněž zveřejnila publikaci Inspirace pro rozvoj gramotností PISA, která představuje nejen uvolněné úlohy z čtenářské, matematické a přírodovědné oblasti jako zdroj didaktické inspirace pro rozvoj čtenářské gramotnosti v mezipředmětovém kontextu. Pozornost je věnována mj. také rozvoji čtenářství u žáků odborných škol nebo inspiraci pro komplexní rozvoj čtenářské kultury v rámci školy.

PISA 2025

Příprava cyklu PISA 2025 byla zahájena již v roce 2022. Společnost Oxford University Press vypracovala koncepční rámec pro oblast přírodovědy, která je v tomto cyklu hlavní sledovanou oblastí (interaktivní verze koncepčního rámce v češtině je dostupná zde). V následujícím roce se Česká republika spolu s dalšími zúčastněnými zeměmi zapojila do vývoje nových testových přírodovědných úloh. V rámci pilotního šetření, realizovaného na jaře 2024 v celkem 63 českých školách, byla ověřena kvalita těchto úloh, stejně jako funkčnost nově vyvinuté online platformy pro testování. Hlavní sběr dat proběhne v roce 2025 (duben–květen) a první část výsledků šetření bude zveřejněna v září 2026.

Novinkami pro aktuálním cyklus PISA je testování anglického jazyka a inovativní doména učení v digitálním světě. V rámci testu z anglického jazyka na žáky čeká nejen test ověřující schopnost porozumění psanému textu, ale také test z poslechu a mluveného projevu. V testu zaměřeném na učení v digitálním světě budou mít žáci možnost prokázat svoje schopnosti učit se v prostředí digitálních technologií. Čekají je úlohy využívající např. blokové programování či práci s modely.

Národní zprávy, sekundární analýzy, uvolněné úlohy

Koncepční rámce (metodika šetření)

Datové soubory a dotazníky

Archiv