Již od roku 2000 se Česká republika pravidelně zapojuje do mezinárodního šetření PISA, které sleduje úroveň patnáctiletých žáků ve čtenářských, matematických a přírodovědných dovednostech. Poslední cyklus PISA byl realizován v roce 2018 a jeho součástí bylo také
sledování konceptu nastavení mysli žáků, který byl na datech z mezinárodního šetření velkého rozsahu, jakým je PISA, podrobněji analyzován vůbec poprvé. Mezinárodní výsledky byly publikovány ze strany OECD na jaře 2021 ve zprávě s názvem Sky´s the Limit: Growth mindset, students, and schools in PISA (
zde), která přináší řadu zajímavých zjištění upozorňujících na souvislost nastavení mysli se vzdělávacími výsledky žáků.
Česká školní inspekce nyní zpracovala
sekundární analýzu ve vztahu k českému prostředí, ve které naznačuje,
do jaké míry u
českých žáků převažuje tzv.
růstové myšlení a zda žáci s růstovým myšlením dosahují
lepších výsledků ve čtenářských dovednostech ve srovnání s jejich vrstevníky s tzv.
fixním způsobem uvažování. Blíže se analýza zaměřuje také na
socio-emoční charakteristiky žáků, které odrážejí způsob jejich uvažování a mohou být prediktory dobrých vzdělávacích výsledků (např. motivace, sebedůvěra, strach z neúspěchu, vzdělávací cíle), a pokusí se odpovědět i na otázku, zda žáci s růstovým myšlením pociťují vyšší
míru celkové spokojenosti (tzv. well-being) a jaká je
role učitelů v procesu posilování růstového myšlení u žáků.