Sekundární analýza PISA 2018: Růstové nastavení mysli žáků a jeho vliv na výsledky vzdělávání

Již od roku 2000 se Česká republika pravidelně zapojuje do mezinárodního šetření PISA, které sleduje úroveň patnáctiletých žáků ve čtenářských, matematických a přírodovědných dovednostech. Poslední cyklus PISA byl realizován v roce 2018 a jeho součástí bylo také sledování konceptu nastavení mysli žáků, který byl na datech z mezinárodního šetření velkého rozsahu, jakým je PISA, podrobněji analyzován vůbec poprvé. Mezinárodní výsledky byly publikovány ze strany OECD na jaře 2021 ve zprávě s názvem Sky´s the Limit: Growth mindset, students, and schools in PISA (zde), která přináší řadu zajímavých zjištění upozorňujících na souvislost nastavení mysli se vzdělávacími výsledky žáků.
 
Česká školní inspekce nyní zpracovala sekundární analýzu ve vztahu k českému prostředí, ve které naznačuje, do jaké míry u českých žáků převažuje tzv. růstové myšlení a zda žáci s růstovým myšlením dosahují lepších výsledků ve čtenářských dovednostech ve srovnání s jejich vrstevníky s tzv. fixním způsobem uvažování. Blíže se analýza zaměřuje také na socio-emoční charakteristiky žáků, které odrážejí způsob jejich uvažování a mohou být prediktory dobrých vzdělávacích výsledků (např. motivace, sebedůvěra, strach z neúspěchu, vzdělávací cíle), a pokusí se odpovědět i na otázku, zda žáci s růstovým myšlením pociťují vyšší míru celkové spokojenosti (tzv. well-being) a jaká je role učitelů v procesu posilování růstového myšlení u žáků.

Ve formátu elektronické publikace:


Ve formátu pdf
ke stažení zde

Videoprezentace