Výstupy

Česká školní inspekce průběžně pracuje také na zvyšování kvality, relevance a přesnosti svých metod, postupů a nástrojů, a to ve věcné rovině zejména s podporou realizace individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení.

V souladu s § 174 odst. 13 školského zákona zveřejňuje Česká školní inspekce výroční zprávuza školní rok 2020/2021, která obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy v České republice.

Národní i mezinárodní šetření, která se zaměřují na hodnocení výsledků ve vzdělávání, ukazují na existenci významných rozdílů mezi českými školami. Tato skutečnost tak přirozeně motivuje zájem o hledání faktorů, které by mohly charakterizovat úspěšné školy. Co jsou tedy společné znaky, které stojí za úspěchem těchto škol? Jak iniciovat změnu v méně úspěšných školách? Porozumění odpovědím na tyto otázky v sobě skrývá důležitý praktický přínos spojený s možnostmi učení se z příkladů inspirativní praxe úspěšných škol. 

Mezinárodní šetření výsledků žáků, mezi něž patří také šetření PISA, jsou důležitým zdrojem externí evaluace českého vzdělávacího systému. V roce 2018 se Česká republika do šetření PISA zapojila již posedmé a stejně jako v letech 2000 a 2009 byla i v roce 2018 hlavní sledovanou oblastí šetření čtenářská gramotnost patnáctiletých žáků.

Česká školní inspekce se dlouhodobě snaží podporovat práci učitelů nabídkou inspirace vycházející z me­zinárodních šetření výsledků vzdělávání. Mezinárodních šetření se žáci z České re­publiky účastní pravidelně, což umožňuje získávat důležité informace o dovednostech žáků a o jejich vývoji v mezinárodním srovnání.

Na základě dlouhodobých zjištění České školní inspekce z různých typů inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních a na základě reflexe různých národních i mezinárodních poznatků relevantních veřejných institucí, neziskových organizací i individuálních odborníků Česká školní inspekce připravila a vydala metodické doporučení zaměřené na náročné chování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních, které akcentuje velmi důležitou problematiku, s níž se školy v posledních letech setkávají stále intenzivněji.

Období návratu žáků k prezenčnímu vzdělávání po rozvolnění vládních opatření kekonci školního roku 2020/2021 představovalo mimořádně důležitou etapu, během níž bylo možné alespoň částečně identifikovat konkrétní a viditelné dopady dlouhotrvajícího uzavření škol pro prezenční výuku na jednotlivé žáky.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Českou školní inspekcí a Národním pedagogickým institutem zpracovalo soubor metodických námětů a doporučení pro školy v oblasti práce s obsahem vzdělávání v novém školním roce 2021/2022.

Již od roku 2000 se Česká republika pravidelně zapojuje do mezinárodního šetření PISA, které sleduje úroveň patnáctiletých žáků ve čtenářských, matematických a přírodovědných dovednostech. Poslední cyklus PISA byl realizován v roce 2018 a jeho součástí bylo také sledování konceptu nastavení mysli žáků, který byl na datech z mezinárodního šetření velkého rozsahu, jakým je PISA, podrobněji analyzován vůbec poprvé. Mezinárodní výsledky byly publikovány ze strany OECD na jaře 2021 ve zprávě s názvem Sky´s the Limit: Growth mindset, students, and schools in PISA (zde), ...

Mimořádná opatření a jejich dopady v podobě omezování osobní přítomnosti žáků na vzdělávání významným způsobem ovlivnily také segment základního uměleckého vzdělávání. V jarním období roku 2021 tak Česká školní inspekce provedla mimořádné tematické šetření v téměř všech základních uměleckých školách, jehož cílem bylo získat relevantní zpětnou vazbu k podobě distanční výuky ve školních letech 2019/2020 i 2020/2021. Šetření se zaměřovalo zejména na problematiku účasti žáků ve výuce, na způsoby realizace distanční výuky, na využívání digitálních technologií, na samotné ...