Česká školní inspekce Tematická zpráva Čj.: ČŠIG-3924/15-G2 Kvalita vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách 6/27 V průměru necelá polovina rodičů byla z iniciativy učitelů v kontaktu se školou za účelem probrání chování a prospěchu dítěte. Z vlastní iniciativy probíralo s učiteli chování svého dítěte v průměru 12,4 % rodičů a prospěch 10,6 % rodičů. Do ostatních aktivit se zapojil již jen velmi malý podíl rodičů. Z porovnání se školami zapojenými v šetření PISA 2012 vyplývá, že v těchto školách v průměru téměř o 12 % méně rodičů probíralo z iniciativy učitele chování svého dítěte. Naopak přibližně o 12 % více rodičů z vlastní iniciativy probíralo prospěch dítěte, na rozdíl od rodičů dětí navštěvujících školy ve vyloučených lokalitách. V ostatních oblastech nebyly zaznamenány významné rozdíly. Ředitelé měli dále uvést, jaká očekávání mají rodiče žáků ve vyloučených lokalitách od školy. Ve více než polovině škol rodiče prakticky vůbec nevyžadují, aby žáci dosahovali lepších výsledků. Ve zbylých školách je to pouze menšina rodičů, která očekává zlepšení svých dětí. Naopak ve 26,7 % základních škol zapojených do PISA 2012 mnoho rodičů neustále vyžaduje, aby byly ve škole na žáky kladeny vysoké nároky. Postoje učitelů Současně byli ředitelé škol dotázáni, do jaké míry souhlasí s několika tvrzeními o učitelích v jejich škole. Ředitelé v největší míře souhlasili s tvrzeními, že učitelé v jejich škole oceňují studijní úspěchy žáků a že morálka učitelů v jejich škole je vysoká. Kladně byly hodnoceny ale i další dva výroky – učitelé pracují s nadšením a učitelé jsou na školu hrdí. Ředitelé škol ve vyloučených lokalitách v průměru hodnotí své učitele mírně pozitivněji než ředitelé ve školách zapojených do PISA 2012, a to především v otázce nadšení. Postoje zřizovatele a budoucnost školy V rámci šetření byl zjišťován také postoj zřizovatele k rozdělování žáků se sociálním znevýhodněním do různých škol. Třetina škol uvádí, že zřizovatel usiluje o to, aby žáci se sociálním znevýhodněním byli rozmístěni rovnoměrně do co nejvíce škol, třetina, že upřednostňuje koncentrování sociálně znevýhodněných žáků v jedné škole. Ve zbylé třetině tato otázka nebyla relevantní, neboť zřizovatel v těchto případech zřizuje pouze jednu školu. Tři čtvrtiny hodnocených škol ve vyloučených lokalitách by v budoucnu rády vzdělávaly více také žáky z majoritní společnosti, nechtějí fungovat jako škola navštěvovaná zejména žáky se sociálním znevýhodněním. 1.2 Dotazník pro výchovného poradce Ve vyloučených lokalitách i ve srovnávacích školách byl dotazník zadán také výchovným poradcům (v každé skupině škol 13). Dotazník se zaměřoval především na formy spolupráce výchovných poradců s různými aktéry, část byla věnována kariérovému poradenství. Ve své funkci působili výchovní poradci v průměru 10 let, mohou tak být považováni za zkušené odborníky. Kvalifikační studium absolvovalo v posledních 5 letech přibližně 70 % dotázaných výchovných poradců. Až na výjimky jsou výchovní poradci zároveň učiteli a velká část z nich (69,2 %) je také třídními učiteli. K souběhu výkonu funkce výchovného poradce a školního metodika prevence došlo pouze v několika případech (3 ve vyloučené lokalitě a 1 ve srovnávací škole). Ve vyloučených lokalitách převažovalo v činnostech více než poloviny výchovných poradců řešení výchovných problémů žáků.