V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 218 sobu chování, jmenovitě schopnost rozumět tištěným informacím a využívat je v každodenních činnostech, v osobním životě, v zaměstnání a v komunitě k tomu, aby jednotlivec dosáhl svých cílů, rozvinul svoje znalosti a potenciál. V mezinárodním výzkumu funkční gramotnosti dospě-lých (Literacy, Economy and Society, 1955) je tato gramotnost členěna do tří složek: literární, dokumentové a numerické. Opakem je funkční negramotnost (angl. functional illiteracy).2. V užším pojetí: schopnosti, znalosti a dovednosti potřebné k úspěšnému vykonávání pra-covní činnosti (funkce).Zaměření inspekčního hodnocení na zjišťování podpory funkčních gramotností je prostřed-kem k hodnocení zaměření školy na klíčové kompetence požadované v →rámcových vzdělá-vacích programech (RVP) na jednotlivých stupních vzdělávání. ČŠI v rámci →inspekční čin-nosti ve školách a školských zařízeních zjišťuje zejména úroveň a podporu rozvoje →jazykové gramotnosti, →informační gramotnosti, →čtenářské gramotnosti, →matematické gramotnosti, →přírodovědné gramotnosti, →sociální gramotnosti a →finanční gramotnosti.H Hodnocení formativní Hodnocení průběžné, podstatou je časté hodnocení pokroku žáka v učení a porozumění jeho učebním potřebám. Žák je do hodnocení zapojován. Důležitá je častá zpětná vazba, aby žák porozuměl tomu, jak si prozatím vede a jaké výukové strategie povedou k pokroku v jeho učení. Podstatou úkolů (individuálních, skupinových, krátkodobých, dlouhodobých apod.), které jsou využívány v rámci průběžného hodnocení, je smysluplná činnost žáka, podpora porozumění a osvojení učební látky tím, že se jí žák průběžně zabývá, nikoli pouze v krátkém čase memoruje. Formativní hodnocení může mít různé formy. Cílem je získat in-formace o průběhu procesu, jevu, o aktuálním stavu, momentální výkonnosti, diagnostiko-vat případné závady, odchylky, typické chyby tak, aby bylo možné včas poskytnout zpětnou vazbu všem zúčastněným, provést potřebné změny a odstranit případné nedostatky.Hodnocení slovní Posouzení žáka v jeho vlastním vývoji, ve vztahu k minulosti i s naznačením dalších mož-ností vývoje, včetně způsobu překonání nedostatků. Slovní hodnocení poskytuje informaci především žákovi a napomáhá k utváření sebepoznání a sebehodnocení. Zároveň informuje rodiče a zákonné zástupce o výsledcích vzdělávání. Slovní hodnocení může být průběžné (→hodnocení formativní) nebo závěrečné (→hodnocení sumativní).Hodnocení sumativní Závěrečné hodnocení, většinou formou klasifikace (udělením známky) nebo slovního hod-nocení. Známka vyjadřuje splnění dlouhodobých cílů, tedy jak se žákovi podařilo splnit cíle vyučování určitého předmětu na konci daného období. Může docházet i ke kombinaci slovního hodnocení a závěrečné klasifikace. Slovní hodnocení se může využít také jako hod-nocení závěrečné (sumativní), a to v písemné formě na vysvědčení.→Hodnocení slovní Hodnoticí činnost Úkolem →hodnoticí činnosti jako objektivní činnosti je zjišťovat u škol/→školských zařízení (dále „školy“) úroveň poskytovaného vzdělávání, podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to zejména z hlediska účinnosti podpory rozvoje osobnosti dítěte a žáka a dosahování požadovaných cílů vzdělávání ze strany školy. Hodnoticí činnost se dlouhodobě zaměřuje také na témata zakotvená v dokumentech Evropské unie, tj. na podporu rovnosti příležitostí ke vzdělávání a trvale udržitelného rozvoje s důrazem na problematiku rozvoje podpory zdravého vývoje dětí a žáků. Při hodnoticí činnosti využívá ČŠI Kritéria hodnocení podmí-nek, průběhu a výsledků vzdělávání.→Inspekční zpráva;→Hodnoticí škála ČŠI