V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 216 Příloha 4 Slovník pojmů užívaných v rámci činnosti ČŠI Aby všichni čtenáři výroční zprávy vnímali pojmy užívané v rámci tohoto dokumentu a šířeji také v rámci inspekční činnosti jednotně, zpracovala Česká školní inspekce (dále „ČŠI“) ná-sledující slovník vybrané terminologie. Vzhledem k tomu, že pedagogická terminologie není vždy zcela jednotná, pracuje slovník s nejčastějšími charakteristikami pojmů v přímé návaz-nosti na jejich užívání v rámci hodnoticích a kontrolních činností ČŠI. Definice jednotlivých pojmů a jejich validita prošly odbornou externí supervizí provedenou akademickými experty.Pro účely slovníku, pokud není uvedeno jinak, zahrnuje pojem „žáci“ účastníky všech stupňů vzdělávání, ve kterých realizuje ČŠI inspekční činnost, tedy děti v mateřských školách, žáky v základních a středních školách a studenty ve vyšších odborných školách.A Aktivizující metody výuky Vyučovací metody podporující aktivitu žáků ve výuce. Za aktivizující se považují meto-dy, pomocí nichž je podporována přímá zkušenost žáka ve výuce, ale i takové problémo-vé, situační metody atp., kdy žák přímou zkušenost s tématem nemá. Klíčová je tu akti-vizace – velmi často to bývá konkrétní činnost žáka (skutečně něco dělá), ale jde i o jeho myšlenkovou aktivitu atp. Tím, že jsou žáci aktivními účastníky výuky, výrazně přispívají tyto metody výuky k rozvíjení klíčových kompetencí (např. kompetencí sociálních, kompetencí k řešení problémů). Důraz je kladen na dosahování cílů výchovně-vzdělávacího procesu na zá-kladě vlastní učební práce žáků, dále na samostatné myšlení a řešení problémů, tvořivost a roz-voj osobnosti žáka. Aktivizující metody umožňují žákům využívat možnosti individuálního učení, zapojovat se do →kooperativního učení a spolupráce. Obvykle jsou tyto metody členěny na diskusní, heuristické (řešení problémů), situační, inscenační a didaktické hry, někteří autoři za-hrnují i projektovou metodu, metody zkušenostního učení (zážitkové pedagogiky). ČŠI sleduje vy-užívání všech zde zmíněných aktivizujících metod ve výuce v rámci inspekční hospitační činnosti. →Hospitace inspekční; →Metody výuky ČČtenářská gramotnost Porozumění psanému textu, používání psaného textu a přemýšlení o něm s cílem rozvo-je poznání a celkového potenciálu jedince, aby byl aktivním členem společnosti. Literární gramotnost je schopnost nalézt a porozumět informaci z textů, které nejsou přímo určeny pro sdělení nějaké jednoduché informace. Dokumentová gramotnost je schopnost potřebná k vyhledávání a využití přesné informace obsažené v nějakém dokumentu.→Funkční gramotnost D Diferencovaná výuka Výuka, ve které se realizují přístupy respektující rozdílné vzdělávací potřeby žáků (někdy označovaná jako →individualizovaná výuka). Diferencuje se rozdílnými cíli výuky, rozdíl-ným učivem, rozdílnými výukovými postupy a různorodou učební oporou. V diferencova-né výuce je důležité poskytnout možnost práce žákům v různorodých skupinách (bránit se rigidnímu zařazení do vzdělávacích skupin podle výkonu či inteligenčních kritérií –někdy označováno jako vnější diferenciace), učit žáky postupně se vyjadřovat a realizovat své dife-rencované vzdělávací potřeby. Důležité je využívat také možnosti jako např. používání růz-ných učebních pomůcek (různorodé texty, učební programy na PC, tablety apod.), přidělení času na úkol a využití kooperativních strategií. K tomuto typu výuky může být využívaná také týmová výuka učitelů, pomoc asistentů pedagoga. →Hodnocení formativní