T E MAT I C K Á Z P R ÁVA K VA L I TA V Z D ĚL ÁVÁ N Í V S O C I Á L N Ě V Y LO U ČE N ÝC H LO K A L I TÁC H 16 láním byl automechanik (15,9 % žáků), kuchař/číšník (11,5 %), kadeřník (8,8 %), zedník (7,1 %) a prodavač (6,2 %). Tyto odpovědi jsou v souladu s předchozími otázkami, kdy žáci často aspirují na střední vzdělání s výučním listem. Přibližně desetina žáků neví, jaké povo-lání by v budoucnu chtěla vykonávat. Ostatní žáci uváděli jiná povolání, ta se však vyskyto-vala již méně často (např. učitel, lékař, policista, módní návrhář, podnikatel, cukrář).Následně měli žáci posoudit své studijní příležitosti na škále: lepší (větší pravděpodobnost dostat se na střední a vysokou školu než děti v jiných školách v ČR), stejné (stejná možnost studovat na střední a vysoké škole jako děti v jiných školách v ČR), horší (jen málokdo z tvé školy může pomýšlet na maturitu nebo vysokoškolské studium).Graf 5 Jaké jsou podle Tvého názoru Tvoje studijní příležitosti ve srovnání s dětmi na jiných školách v ČR? (podíl žáků v %)28,5 57,5 14,0 0 %10 %20 %30 %40 %50 %60 %70 %80 %90 %100 %lepší stejné horší Jako stejné vnímá 57,5 % žáků své studijní příležitosti ve srovnání s dětmi v jiných školách v České republice. Jako lepší je vidí 28,5 %, naopak jako horší 14 % žáků. Žáci, kteří ohod-notili své studijní příležitosti jako horší, dále zdůvodňovali svou odpověď. Nejvíce těchto žáků souhlasilo s tím, že jejich studijní příležitosti negativně ovlivňuje jejich nezájem (učení je nebaví, málo se připravují apod.; rozhodně či spíše souhlasilo 14 žáků) a chudoba (jejich rodina není dost bohatá; 10 žáků). Špatnou kvalitu školy jako faktor ovlivňující jejich studij-ní příležitosti uvedlo 8 žáků. Vliv národnosti (rodina se setkává s diskriminací při hledání práce a jinde) a jiné důvody jmenovalo pouze po pěti žácích. Žáci byli dále požádáni, aby upřesnili, který z uvedených důvodů je podle nich nejdůležitější – 11 žáků uvedlo svůj nezá-jem, 9 žáků špatnou kvalitu školy, kterou navštěvují. Do jiné školy, než kterou v současnosti navštěvují, by rádo chodilo 17,1 % žáků. Nejčastěji uváděnými důvody, proč žák tuto jinou školu nenavštěvuje, jsou přání rodičů (44,7 %) a sku-tečnost, že žák má v této škole sourozence (36,8 %). Z jiných důvodů byl uváděn např. pocit, že by žák na jiné škole nestačil v učení (21,1 %) nebo vzdálenost ostatních škol (18,4 %).1.5 Hospitace Při inspekční činnosti ve školách nacházejících se ve vyloučených lokalitách bylo uskutečněno 62 hospitací, z toho většina v 6., 8. a 9. ročníku. V 72,6 % hospitovaných hodin se výuky účast-nil jen jeden ročník, ve zbylém podílu hodin bylo vyučováno více ročníků současně (spojené ročníky). Nejčastěji byla hospitována hodina českého jazyka, matematiky a anglického jazyka. V průměru bylo ve třídě zapsáno 13 žáků, z toho bylo přítomno 9, účast tak činila necelých 70 %.Položky do hospitačního záznamu České školní inspekce byly navrženy z pozorovacího archu vytvořeného pro výzkumné účely (Chvál, M., Kasíková, H. & Valenta, J. [2012]: Posu-zování rozvoje kompetence k učení ve výuce. Praha: Karolinum) a po vzoru úprav pro potřeby vlastního hodnocení škol v projektu Cesta ke kvalitě (Kasíková, H. & Žák, V. [2011]: Učí-me děti učit se. Hospitační arch. Praha: NÚOV.). V úpravě pro Českou školní inspekci bylo použito osm pozitivních situací, dvě negativní situace, dvě souhrnné charakteristikyvýuky a globální posuzovací škála. Pro každou pozitivní a negativní situaci byly použity dvě škály – škála výskytu situace a škála zásahu žáků. Normy byly vytvořeny na vzorku 105 pozorova-