T E MAT I C K Á Z P R ÁVA K VA L I TA V Z D ĚL ÁVÁ N Í V S O C I Á L N Ě V Y LO U ČE N ÝC H LO K A L I TÁC H 6 ny ale i další dva výroky – učitelé pracují s nadšením a učitelé jsou na školu hrdí. Ředitelé škol ve vyloučených lokalitách v průměru hodnotí své učitele mírně pozitivněji než ředitelé ve školách zapojených do PISA 2012, a to především v otázce nadšení.Postoje zřizovatele a budoucnost školy V rámci šetření byl zjišťován také postoj zřizovatele k rozdělování žáků se sociálním zne-výhodněním do různých škol. Třetina škol uvádí, že zřizovatel usiluje o to, aby žáci se so-ciálním znevýhodněním byli rozmístěni rovnoměrně do co nejvíce škol, třetina, že upřed-nostňuje koncentrování sociálně znevýhodněných žáků v jedné škole. Ve zbylé třetině tato otázka nebyla relevantní, neboť zřizovatel v těchto případech zřizuje pouze jednu školu.Tři čtvrtiny hodnocených škol ve vyloučených lokalitách by v budoucnu rády vzdělávaly více také žáky z majoritní společnosti, nechtějí fungovat jako škola navštěvovaná zejména žáky se sociálním znevýhodněním.1.2 Dotazník pro výchovného poradce Ve vyloučených lokalitách i ve srovnávacích školách byl dotazník zadán také výchovným poradcům (v každé skupině škol 13). Dotazník se zaměřoval především na formy spolupráce výchovných poradců s různými aktéry, část byla věnována kariérovému poradenství.Ve své funkci působili výchovní poradci v průměru 10 let, mohou tak být považováni za zkušené odborníky. Kvalifikační studium absolvovalo v posledních 5 letech přibližně 70 % dotázaných výchovných poradců. Až na výjimky jsou výchovní poradci zároveň učiteli a velká část z nich (69,2 %) je také třídními učiteli. K souběhu výkonu funkce výchovného poradce a školního metodika prevence došlo pouze v několika případech (3 ve vyloučené lokalitě a 1 ve srovnávací škole). Ve vyloučených lokalitách převažovalo v činnostech více než poloviny výchovných poradců řešení výchovných problémů žáků.Spolupráce při řešení výchovných problémůProblémy s chováním žáků jsou nejčastěji řešeny s třídním učitelem, vedením školy a škol-ním metodikem prevence. Obě skupiny škol se v tomto neliší. Se školním metodikem pre-vence převažuje průběžná spolupráce a výchovní poradci jsou ve většině případů zapojováni do realizace preventivního programu ve škole. Všichni výchovní poradci uvedli, že s tříd-ními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky ve škole spolupracují průběžně a že mají nastavené postupy řešení nejčastějších výchovných problémů. Většina výchovných poradců spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními a odborem sociálně-právní ochrany dětí. V menší míře pak školy spolupracují s krizovými centry a neziskovými organizacemi.Kariérové poradenství Výchovní poradci byli dále dotázáni, jaký podíl času věnovaného poradenské činnosti připa-dá na kariérové poradenství. Výchovní poradci ve vyloučených lokalitách uvádějí, že kariéro-vému poradenství věnují přibližně polovinu své poradenské činnosti, ve srovnávacích školách jsou to přibližně dvě pětiny času výchovného poradenství. Volbě povolání, profesní orientaci a motivaci k dalšímu studiu se školy věnují vždy formou individuálních konzultací a často také formou besed. Všechny srovnávací školy a také většina škol ve vyloučených lokalitách spolu-pracují také s informačními a poradenskými středisky pro volbu a změnu povolání při úřadech práce. Z jiných způsobů převažují dny otevřených dveří, exkurze do škol a exkurze do firem.Individuální potřeby žáků při plánování vzdělávací a profesní dráhy jsou zohledňovány zejména na základě individuálních rozhovorů s žáky a jejich vzdělávacích výsledků. Psycho-diagnostiku využívá pouze 30,8 % škol. S rodiči spolupracují výchovní poradci vždy při ře-šení výchovných problémů žáků a téměř vždy při rozhodování o volbě střední školy. S rodiči však spolupracují také v případě výukových problémů žáků. O uplatnění absolventů jejich školy získávají zpětnou vazbu více než čtyři pětiny výchovných poradců.