T E MAT I C K Á Z P R ÁVA V Z D ĚL ÁVÁ N Í D ĚT Í A ŽÁ K Ů S O D L I ŠN ÝM MAT E ŘS K ÝM J A Z Y K E M 23 V necelých třech čtvrtinách škol pedagogové využívali metody a didaktické postupy umož-ňující smysluplné zapojení žáků s odlišným mateřským jazykem do výuky. Aktivizační meto-dy, které navazují na zkušenosti a vědomosti žáků, byly zaznamenány v 62,5 % škol. Přibližně v polovině škol měli učitelé připravenu alternativní aktivitu přizpůsobenou jazykovým mož-nostem žáka, což je výrazně vyšší podíl, než byl zjištěn v mateřských a středních školách. Individuální potřeby žáků by měly naplňovat i konkrétní úkoly, na kterých žáci pracují. Ty by měly být přizpůsobeny jak momentálním jazykovým možnostem žáka, tak i jeho kog-nitivním schopnostem a potřebě je rozvíjet. Učitelé přizpůsobovali úkoly jazykovým mož-nostem žáka při zachování kognitivní přiměřenosti v necelých dvou třetinách škol. Úkoly sledovaly obsahový i jazykový cíl hodiny (tj. umožnily pochopit obsah i rozvinout potřebné jazykové dovednosti, jako jsou slovní zásoba nebo větné konstrukce) přibližně v polovině škol (to odpovídá podílu škol, ve kterých byl tento cíl stanoven).Tabulka 26 Učitel dbá na socializaci žáka do třídního kolektivu, aktivity přizpůsobuje také tomuto cíli. Učitel sleduje klima třídy s ohledem na žáka s odlišným mateřským jazykem Oblasti Podíl škol v %Učitel promýšlí umístění žáka ve třídě (s kým a kde žák sedí), aby to usnadnilo jeho socializaci a zároveň i zapojení do výuky 81,3 Učitel volí takové aktivity a metody, jejichž cílem je posílení vazeb mezi žákem s odlišným mateřským jazykem a zbytkem třídy (skup. a projekt. výuka, výlety, exkurze)64,6 Učitel sleduje a pravidelně vyhodnocuje klima třídy a vztahy spolužáků s žákem s odlišným mateřským jazykem; v případě potřeby přijímá účinná opatření 62,5 V 81,3 % škol pedagogové promýšleli umístění žáka ve třídě pro usnadnění socializačních procesů i jeho zapojení do výuky. V necelých dvou třetinách škol byly zaznamenány aktivi-ty a metody, jejichž cílem bylo posílení vazeb mezi žákem s odlišným mateřským jazykem a zbytkem třídy. V podobném podílu škol (62,5 %) bylo sledováno a pravidelně vyhodnoco-váno klima třídy a vztahy mezi spolužáky, případně přijata účinná opatření.Tabulka 27 Učitel sleduje pokroky žáka a hodnotí jej s ohledem na individuální pokroky (dosažení předem definovaných cílů)Oblasti Podíl škol v %Učitel sleduje pokroky žáka, využívá k tomu portfolia, individuální vzdělávací plán, vyrovnávací plán apod.52,1 Při hodnocení žáka s odlišným mateřským jazykem používá učitel formativní hodnocení 64,6 Učitel o pokrocích pravidelně informuje žáka i jeho zákonné zástupce 81,3 Ke sledování pokroků žáků s odlišným mateřským jazykem ve výuce využívají pedago-gové kromě individuálních vzdělávacích plánů a vyrovnávacích plánů také portfolia a další hodnoticí nástroje. Tyto nástroje využívali učitelé pouze v polovině navštívených škol. For-mativní hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem bylo využíváno v necelých dvou třetinách navštívených škol. Žáci i zákonní zástupci byli o pokrocích pravidelně informováni v 81,3 % navštívených škol.V případě, že žák s odlišným mateřským jazykem nějakým způsobem ve výuce selhával, zjišťovali pedagogové ve většině škol příčinu tohoto selhávání (porozumění žáka instrukcím, porozumění úkolům, porozumění slovní zásobě) a současně hledali vhodné způsoby výuky, které odpovídají potřebám žáků a umožňují jejich úspěšné zapojení.Pedagogové, kteří jsou zvyklí aktivně zapojovat žáky do výuky, diferencovat úkoly a cíle a pravidelně monitorovat pokroky žáků, většinou při zapojování žáků s odlišným mateř-