T E MAT I C K Á Z P R ÁVA V Z D ĚL ÁVÁ N Í D ĚT Í A ŽÁ K Ů S O D L I ŠN ÝM MAT E ŘS K ÝM J A Z Y K E M 12 Většina škol (85,1 %) pravidelně informovala zákonné zástupce dětí o pokrocích, chování a o celkovém zapojení dítěte ve škole. Pouze necelá polovina v případě zhoršení dítěte svo-lávala schůzku s rodiči.Z výsledků je patrné, že většina škol pravidelně informuje zákonné zástupce a rodiče o vý-sledcích a pokrocích jejich dětí. Nicméně překlady důležitých dokumentů, případně jejich elektronická verze nebo tlumočení jsou zatím využívány pouze v malé míře. Podle zjištění České školní inspekce se školy snažily navazovat funkční partnerství s rodinami dětí s odliš-ným mateřským jazykem, nabízely jim možnosti zapojení do akcí školy, spolupráci při řešení různých problémů a v některých případech měly také přeložené části školního řádu. Ne vždy se však dařilo získat důvěru rodiny a zapojit ji do života školy. 1.2.4 Příprava pedagogů a připravenost školy Poslední oblastí, kterou Česká školní inspekce monitorovala, byla příprava pedagogů (ab-solvování vzdělání s danou tematikou) a připravenost školy na práci s dětmi s cizí státní příslušností a s dětmi, pro které je čeština druhým jazykem, nikoliv jazykem mateřským. Dalším vzděláváním zaměřeným na oblast práce s dětmi-cizinci nebo dětmi s odlišným mateřským jazykem prošli pedagogové pouze v 29,8 % škol. Ve většině škol tak pedagogo-vé čerpali informace spíše z jiných dostupných zdrojů, např. internetu, odborné literatury apod. Vzdělávání zaměřené na výuku češtiny pro cizince nebo češtiny jako druhého či cizího jazyka absolvovali pedagogové pouze v sedmi školách. Tito odborníci jsou dostupní spíše ve školách, které jsou zapojeny do nějakého projektu či programu nebo se na vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem zaměřují.Tabulka 14 Učitelé jsou připraveni na začleňování a vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem Oblasti Podíl škol v %Učitelé disponují dovednostmi, které jim umožňují zapojovat děti do činností a rozvíjet jejich potenciál 63,8 Učitelé mají přehled o tom, kam nebo na koho se v případě potřeby obrátit 59,6 Ačkoliv školám chybí systematická příprava na vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem, většina z nich převážně úspěšně zvládá jejich začleňování. Bylo však zjištěno, že pedagogové disponují dovednostmi, které jim umožňují tyto děti úspěšně zapojovat do čin-ností, jen v 63,8 % navštívených škol. Prostor pro zlepšení je také v informovanosti pedagogů – na dvou pětinách škol pedagogové neměli přehled o tom, kam nebo na koho se v případě potřeby obrátit.1.3 Závěr Mateřské školy navštěvuje cca 10 400 dětí s odlišným mateřským jazykem, přičemž při-bližně čtvrtina z nich potřebuje podle ředitelů mateřských škol nějakou jazykovou podporu. Děti s odlišným mateřským jazykem navštěvují necelé dvě pětiny ze všech mateřských škol. V rámci jazykové podpory dětem s odlišným mateřským jazykem dominuje individuální přístup pedagoga, kurz nebo doučování češtiny nabízí okolo dvou pětin mateřských škol, ať už v době běžných vzdělávací činností, nebo mimo ně. Podíl škol, které nabízejí jazykové doučování, je výrazně nižší než v základním a středním vzdělávání, ačkoliv právě předškolní věk je pro rozvoj komunikačních dovedností klíčový. Na rozdíl od základních a středních škol, kterým nejvíce chybí podpora v oblasti financí, spatřují ředitelé mateřských škol nejvyšší potřebu podpory dětí s odlišným mateřským ja-zykem ve větším prostoru pro individualizaci výuky (méně dětí ve třídě, asistent pedagoga)