T E MAT I C K Á Z P R ÁVA V Z D ĚL ÁVÁ N Í D ĚT Í A ŽÁ K Ů S O D L I ŠN ÝM MAT E ŘS K ÝM J A Z Y K E M 9 (např. logopedy, psychology) a školskými poradenskými zařízeními v oblasti školní zralosti či vzdělávacích a výchovných problémů. Přibližně ve dvou pětinách škol je vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem pravidelným tématem pedagogických rad. Úspěšnost a indi-viduální pokroky dětí monitorují čtyři pětiny škol. Pětina škol tak úspěšnost a individuální pokroky dětí s odlišným mateřským jazykem vůbec nemonitoruje.Tabulka 8 Škola aktivně nabízí dětem s odlišným mateřským jazykem využívání volnočasových aktivit, děti s odlišným mateřským jazykem se jich aktivně účastní Oblasti Podíl škol v %Škola předává zákonným zástupcům srozumitelným způsobem informace o volnočasových aktivitách (využívá možnosti tlumočení, překladu, piktogramů)44,7 Pedagogové aktivně zjišťují (ve spolupráci se zákonnými zástupci) záliby a silné stránky dítěte, tím směrem orientují i nabídku volnočasových aktivit 44,7 Děti se volnočasových aktivit účastní 57,4 Pro některé děti s odlišným mateřským jazykem může být mateřská škola jediným mís-tem, kde se setkávají s češtinou. Proto je žádoucí, aby se tyto děti zapojovaly také do volno-časových aktivit, aby byl kontakt s češtinou co nejintenzivnější. Ve více než polovině mateř-ských škol se děti s odlišným mateřským jazykem volnočasových aktivit účastnily. Současně ve více než dvou pětinách škol pedagogové aktivně zjišťovali záliby dítěte a přizpůsobovali tomu nabídku volnočasových aktivit. Určitá rezerva spočívá v informování zákonných zá-stupců o nabídce volnočasových aktivit – srozumitelným způsobem předává informace zá-konným zástupcům dětí s odlišným mateřským jazykem pouze 44,7 % škol.Spolupráce s regionálními organizacemi, které poskytují podporu rodinám a dětem s mi-grační zkušeností (neziskové organizace, centra na podporu cizinců apod.), není v mateř-ských školách zatím příliš rozvinutá. Nabídku těchto organizací (zejména tlumočení a pře-klady, doučování, výuku češtiny apod.) využívá pouze 12,8 % škol a necelá polovina předává informace o těchto organizacích zákonným zástupcům. Častěji dochází k tomu, že si zá-konní zástupci přivedou tlumočníka sami nebo využijí pomoc někoho známého. Ve větší míře školy spolupracují při vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem se školskými poradenskými zařízeními.Inspekční činnost na místě také ukázala, že pouze polovina škol má určitým způsobem promyšlenu jazykovou podporu dětí s odlišným mateřským jazykem, ta je ale ve většině případů uskutečňována v běžném provozu školy. Převažuje individuální podpora dětí při vzdělávání, důraz na rozvoj komunikačních dovedností. Pouze 14,9 % navštívených škol nabízí podporu přímo zacílenou na osvojování češtiny.1.2.2 Vzdělávání Tato podkapitola shrnuje vzdělávací podmínky dětí s odlišným mateřským jazykem. Česká školní inspekce sledovala to, jaké metody a materiály pro zapojení dítěte s odlišným mateřským jazykem do vzdělávání a do třídního kolektivu pedagogové používají. Dále se Česká školní inspekce se zaměřovala na hodnocení těchto dětí a případná opatření při jejich selhávání.Individuální cíle (obsahové i jazykové) pro dítě s odlišným mateřským jazykem si při přípravě pedagogové stanovovali pouze ve dvou pětinách škol a plánovali je tak, aby dítě s odlišným mateřským jazykem bylo zapojeno do všech aktivit, případně učitelé aktivity při-způsobovali jeho individuálním potřebám. Pro dosahování cílů je vhodné využití různých podpůrných materiálů (viz tabulka č. 9).