T E MAT I C K Á Z P R ÁVA V Z D ĚL ÁVÁ N Í D ĚT Í A ŽÁ K Ů S O D L I ŠN ÝM MAT E ŘS K ÝM J A Z Y K E M 4 kovou podporou setkává převážně v rámci vzdělávání, nikoliv cíleně mimo běžnou výuku, což by mělo být hlavním cílem nastavení systému podpory. Současně bylo snahou České školní inspekce zjistit další podpůrné mechanismy, které školy pro děti a žáky s odlišným mateřským jazykem využívají a uplatňují. Záměrem bylo rovněž posoudit, zda jsou školy na vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem dostatečně připraveny, zda vhodně využívají nástroje, kterými již teď disponují (individuální vzdělávací plán, vyrovnávací plán, přizpůsobené úkoly, slovníky, názorné materiály, skupinová výuka apod.), a zároveň pou-kázat na to, že spousta podpůrných nástrojů v systému stále chybí (např. výuka češtiny jako druhého jazyka místo češtiny jako jazyka mateřského, ačkoliv v zahraničí jde o běžnou praxi, jazyková diagnostika, metodika výuky češtiny jako druhého jazyka apod.).V následujících kapitolách představuje Česká školní inspekce svá zjištění o kvalitě vzdělá-vání v jednotlivých stupních.1 Předškolní vzdělávání 1.1 Výsledky inspekčního elektronického zjišťování v předškolním vzdělávání Inspekčního elektronického zjišťování se zúčastnilo 4 471 ředitelů mateřských škol, kteří uvedli, že ve školním roce 2014/2015 se v jejich školách vzdělávalo 10 422 dětí s odlišným mateřským jazykem. Z toho 6 866 dětí (65,9 %) mělo cizí státní příslušnost a pro 3 556 dětí (34,1 %) byla čeština druhým jazykem, nikoliv jazykem mateřským. Děti s odlišným mateř-ským jazykem tvořily v těchto školách 3,2 % z celkového počtu dětí. O rozložení dětí s odliš-ným mateřským jazykem podle délky pobytu v mateřských školách informuje tabulka č. 1.Tabulka 1 Počet dětí s odlišným mateřským jazykem v předškolním vzdělávání Děti s odlišným mateřským jazykem Děti s cizí státní příslušností Děti z ČR, pro které je čeština druhým jazykem, nikoliv jazykem mateřským Děti s odlišným mateřským jazykem celkem Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Celkem 6 866 65,9 3 556 34,1 10 422 100,0 Z toho 1. rokem 2 827 41,2 1153 32,4 3 980 38,2 Z toho 2. rokem 2 041 29,7 775 21,8 2 816 27,0 Z toho 3. rokem 1 470 21,4 622 17,5 2 092 20,1 Z toho jiným rokem 528 7,7 1 006 28,3 1 534 14,7 Na další otázky pak odpovídali jen ředitelé, kteří vykázali alespoň jedno dítě s odlišným mateřským jazykem, což se týkalo necelých dvou pětin mateřských škol.Jazykovou podporu potřebuje podle ředitelů 24,9 % dětí z celkového počtu dětí s odliš-ným mateřským jazykem a většina z nich (21,4 %) takovou podporu také dostává. Nejvyšší podíl ředitelů uvedl, že děti s odlišným mateřským jazykem dostávají individuální podpo-ru pedagoga (viz tabulka č. 2). Ve čtvrtině škol se děti účastní kurzů češtiny v době běž-ných vzdělávacích činností nebo doučování mimo hlavní vzdělávací činnosti. Méně často jsou během výuky využíváni asistenti pedagoga (10,1 %). Jinou jazykovou podporu uvedlo 11,6 % ředitelů, přičemž šlo zejména o logopedickou péči (6,1 %). Necelých 5 % dětí je pak vzděláváno podle individuálního vzdělávacího plánu nebo má od školského poradenského zařízení doporučenu integraci.