V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 53 v mezinárodním srovnání mírně nadprůměrná (minimálně jednou týdně ho používá 66 % učitelů, průměr ICILS 62 %) a zároveň shodný podíl učitelů v ČR jako v průměru v ostatních zemích deklaruje využívání různých ICT nástrojů při výuce (75 %), frekvence, s jakou jsou různé nástroje (většinou softwarové programy) využity, je oproti ostatním zemím nižší. Všechny ICT nástroje sledované v šetření ICILS čeští učitelé používají v menší míře než jejich zahraniční kolegové a zvlášť kreativnější typy ICT nástrojů jsou stále využívány nedostatečně. Konkrétně – nejvíce využívaným je textový editor nebo software na tvorbu prezentací, elektronické informační zdroje a interaktivní elektronické vzdělávací programy. Naopak velké procento vyučujících v referenční třídě nikdy nepoužilo elektronická portfolia (85 %), tabulkový procesor (70 %), sociální sítě (92 %) nebo softwarové programy pro gra-fiku a kreslení (77 %), pro tvorbu multimédií (82 %), myšlenkových map (90 %), simulací a modelů (89 %) či pro záznam dat a monitorování (81 %). Výsledky mezinárodního šetření OECD PISA 201214 ukazují, že nejčastěji žáci ZŠ vyu-žívali počítače ve škole (jednou týdně nebo častěji) pro skupinovou práci a komunikaci se spolužáky (v průměru to uvedlo 32 % žáků), dále k procvičování učiva (v průměru 29 % žáků) a méně často k hraní výukových stimulačních her (19 % žáků).V roce 2014 proběhlo na žádost ministra školství, mládeže a tělovýchovy inspekční elek-tronické zjišťování ČŠI zaměřené na některé alternativní metody výuky. Šetření bylo reali-zováno v podobě on-line elektronického dotazníku, který vyplňovali ředitelé škol. Celkově bylo osloveno 4 077 škol, z toho na šetření odpovědělo 3 408 škol, návratnost tak činila 83,6 %.Z celkového počtu 3 337 škol vyučovalo písmo Comenia Script 137 škol (tj. 4,1 %). Z še-tření bylo dále patrné, že nejčastěji vyučovanou metodou čtení zůstává klasická analyticko--syntetická (slabikovací metoda). Jejím prostřednictvím učily číst své žáky téměř všechny školy, z toho přibližně ve třech čtvrtinách se touto metodou učilo ve všech ročnících prv-ního stupně. Alternativní metody byly často využívány jako doplněk k této metodě. Z těch-to metod se ukázala být nejoblíbenější genetická (hlásková) metoda, alespoň v jedné třídě 1. stupně jí učilo čtení 39 % škol. Splývavé čtení se učilo v 35,4 % škol a 18,9 % škol zavedlo i globální čtení. Spíše okrajově se zavádělo motorické čtení, Foucambertova metoda výuky čtení nebo jiné alternativy.Při výuce matematiky více než tři čtvrtiny škol, ve kterých se vyučuje matematika alterna-tivními metodami, nebo se alespoň využívají prvky těchto alternativních metod, aplikovaly metodu činnostního učení (z projektu Tvořivá škola), která umožňuje efektivní rozvoj tvo-řivosti a u žáků podporuje logické myšlení a prohlubování emoční inteligence. Přes třetinu škol uplatňovalo metodu výuky orientovanou na budování schémat (metoda prof. Hejné-ho), která je založena na 12 základních principech, jež jsou uspořádány tak, aby žák byl schopen matematiku objevovat sám. V desetině škol se při výuce matematiky využívala jiná alternativní metoda nebo jejich prvky, což bylo zejména u škol, kde se vyučuje pedagogikou Montessori nebo dle waldorfských pedagogických zásad. Školy mezi jinými alternativními metodami uváděly také metodu řešení problémů, která je založena na experimentech, vy-hledávání, vytváření a řešení problémových úloh, nebo didaktickou hru. Při ní se prováděla herní činnost dle předem dohodnutých pravidel.Provedené inspekční elektronické zjišťování potvrdilo, že dominantní postavení v rámci českého základního školství mají stále klasické metody, postupy a nástroje a že alternativní metody jsou využívány skutečně jako doplněk k běžnému a tradičnímu portfoliu. Je však třeba konstatovat, že ty školy, které vyučují např. psaní alternativním písmem nebo které užívají alternativní metody výuky čtení nebo matematiky, jsou s těmito nástroji spokojeny, považují je za adekvátní a vhodné a mají s nimi zpravidla pozitivní zkušenosti.14 PALEČKOVÁ, J., TOMÁŠEK, V., BLAŽEK, R. Mezinárodní šetření PISA 2012: Schopnost patnáctiletých žáků řešit problémy. Praha: Česká školní inspekce, 2014. ISBN 978-80-905632-5-4.