V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 41 Z hodnocení ČŠI vyplynulo, že 97,2 % ředitelů škol (z toho 54,8 % rozhodně ano) se daří úspěšně vytvářet pozitivní klima školy, jen necelá 3 % ředitelů škol jsou v tomto směru ne-úspěšná.Ředitelé škol vyjádřili převážně spokojenost s jednotlivými oblastmi školního klimatu, výraznější výhrady měli zejména ke kvalitě materiálně-technického vybavení školy, přede-vším pracovního zázemí pro pedagogy a dostatku vyhovujících učebních pomůcek.Podle učitelů je nejméně pozitivně hodnocenou oblastí možnost podílet se na rozhodová-ní o škole. Ze srovnání názorů ředitelů škol a pedagogů vyplynulo, že tuto oblast ředitelé škol hodnotí výrazně pozitivněji (98,7 % ředitelů vs. 70,5 % učitelů, kteří odpověděli „rozhodně“ nebo „spíše ano“). Naopak učitelé ve srovnání s řediteli pozitivněji hodnotili spokojenost s pracovním zázemím pro pedagogy. Celkově obě skupiny nejpozitivněji hodnotí spolupráci s místními organizacemi a bez-problémovou komunikaci mezi vedením školy a učiteli.2.1.5 Personální podmínky v základním vzdělávání Do personálních podmínek základních škol se zásadním způsobem promítla dlouho oče-kávaná novela zákona o pedagogických pracovnících. V případě, že by novela tohoto zákona nebyla přijata, od 1. ledna 2015 by podle stávajícího zákona nesplňovalo požadovanou kva-lifikaci až 17 tisíc pedagogických pracovníků. Pokud by si do 1. ledna nezačali svou kvalifi-kaci doplňovat, museli by ze školství odejít. V některých regionech by jejich odchod ohrozil výuku žáků. Novela zákona tak pro vymezené případy upravila předpoklad odborné kvalifikace a mož-nost dalšího výkonu pedagogické činnosti některým osobám, které odbornou kvalifikaci ne-získaly. Novela nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2015.Po nabytí účinnosti novely jsou zjednodušeně řečeno čtyři oblasti výjimek z požadavku získání odborné kvalifikace předepsaným studiem. První se vztahuje na zaměstnance, kteří k 1. lednu 2015 dosáhli věku 55 let a mají nejméně dvacetiletou učitelskou praxi, další na tzv. rodilé mluvčí a odborné pracovníky ve školství, například umělce, trenéry. Poslední se týká případů, kdy ředitel školy nebude moci zajistit náhradou kvalifikovaného pedagoga. Pak bude moci na nezbytně nutnou dobu přijmout i pedagoga bez potřebné kvalifikace.Při hodnocení zařadila ČŠI v 14,8 % navštívených základních škol jejich personální za-jištění vzdělávání mezi silné stránky školy, tyto školy tedy neměly problémy s požadovanou odbornou kvalifikovaností. V 6 % byly naopak personální podmínky slabou stránkou školy. Nebyl zjištěn významnější rozdíl mezi stavem kvalifikovanosti pedagogů na 1. a na 2. stupni, tato úroveň byla přibližně stejná.Porušení právních předpisů v oblasti personálního zajištění školy bylo ve školním roce 2014/2015 zjištěno v 10,7 % hodnocených škol. Nejčastěji se porušení týkalo předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, zejména chybějící kvalifikace. Z výpovědí ředitelů základních škol vyplynulo, že 86,9 % učitelů splňuje podmínky odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících a celkem 7,6 % učitelů může vykonávat přímou pedagogickou činnost na základě výjimek novely zákona o pedagogických pracovnících, aniž by ke dni účinnosti této novely splňovali požadavek odborné kvalifikace.Přestože právní předpisy vyžadují pro výuku v základní škole pouze kvalifikaci pro 1., resp. pro 2. stupeň, ČŠI zjišťovala také aprobovanost pro výuku daného vyučovacího před-mětu zejména na 2. stupni. Sami ředitelé přitom na aprobovanost kladou stále velký důraz, protože zodpovídají za kvalitu vzdělávání, které škola poskytuje. V hodnocených školách vzdělávali v 73,1 % hodin odborně kvalifikovaní učitelé, kteří vystudovali vyučovaný obor v rámci své vysokoškolské přípravy na učitelskou profesi. Ve školním roce 2014/2015 činil průměrný věk učitelů ve sledovaných vyučovacích hodi-nách 44,5 roku (setrvalý stav ve srovnání s loňským školním rokem). Průměrná délka praxe