V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 18 Graf 2 Překážky, které pedagogy nejvíce omezují ve zlepšování kvality jejich práce (v %)1,9 2,7 8,1 13,9 16,9 17,0 17,1 22,3 24,6 57,2 59,4 0 10 20 30 40 50 60 70 nedostatecná motivace detí jiné nedostatecná podpora ze strany vedení školy vysoká míra zodpovednosti nekázen detí nízká spolecenská prestižvztahy s rodici a prístup rodicu psychická nárocnost povolání nízké platové ohodnocení vysoký pocet detí ve trídách administrativa Odpovědi na otázky, jak učitelé vnímají školní klima, jsou v mateřských školách dlou-hodobě pozitivní, protože drtivá většina oslovených učitelů hodnotí vzájemné vztahy, ko-munikaci a spolupráci jako bezproblémové a respektující. Kladně také hodnotí spolupráci s ostatními učiteli (např. výměnu informací o vzdělávacích výsledcích dětí, poskytování me-todických materiálů a spolupráci na projektech). Zajímavostí je, že při hodnocení spoluprá-ce s rodiči jsou odpovědi poněkud méně kritické (než je tomu u ředitelů).1.1.6 Systém školního poradenství a prevence rizikových jevůNa základě zjišťování individuálních výsledků dětí doporučuje 94,4 % škol jejich návštěvu ve školském poradenském zařízení převážně ke zjištění školní zralosti. Pokud zákonní zástupci poskytnou škole zpětné informace o výsledku odborného vyšetření jejich dítěte, 89,9 % škol dopo-ručení školského poradenského zařízení uplatňuje. Pro poradenskou činnost v případě prevence rizikového chování dětí však školy optimální podmínky nemají. V případě potřeby se sice mo-hou obrátit o pomoc na pedagogicko-psychologickou poradnu či speciálně pedagogické centrum, avšak vysoká vytíženost těchto školských zařízení neumožňuje poskytovat pedagogům systematic-kou odbornou pomoc. K efektivnímu řešení výše uvedené problematiky nemají školy příznivé ani vlastní personální podmínky, neboť v inspektovaných mateřských školách působilo jen necelých 20 % učitelů vzdělaných v oboru speciální pedagogika. Ředitelé si tuto situaci uvědomují a 9,6 % z nich vnímá potřebu výraznější metodické podpory pedagogů v oblasti řešení problémů disciplíny a rizikového chování dětí, a to přesto, že četnost případů rizikového chování dětí je v mateřských školách stále velmi nízká. Dle sdělení ředitelů patřily mezi rizikové jevy v mateřských školách nej-častěji agrese, násilí či ublížení na zdraví (3,5 % MŠ), poškozování majetku (2,7 % MŠ), verbální agrese vůči pedagogovi (2,5 % MŠ) a v nejnižší míře šikana (1,1 % MŠ). V souvislosti s tím označilo 16,7 % pedagogů jako největší překážku, která je omezuje ve zlepšování kvality jejich práce, právě nekázeň dětí. V důsledku toho si v rámci dalšího vzdělávání prohlubovali svoje odborné znalosti a dovednosti v problematice chování dětí a vedení třídy (25,9 %), v prevenci a projevech v oblasti rizikového chování (18 %) a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví (18,7 %). Preventivní programy zaměřené na omezení rizikového chování mělo vytvořeno 82 % škol. Nejúčinnější prevencí riziko-vého chování vnímali pedagogové vytváření pozitivního klimatu ve třídách a podporující vstřícné vztahy mezi dětmi navzájem a dětmi a pedagogy. Negativním zjištěním je však skutečnost, že ve-