T E MAT I C K Á Z P R ÁVA Z P R ÁVA Z KO N T R O LY P R ŮB ĚH U Z ÁV ĚR E ČN É Z KO U ŠK Y P O D L E J E D N OT N É H O Z A DÁ N Í 5 vybírali témata, která oni sami považovali za nejsnáze zpracovatelná, dále témata probíraná v posledním ročníku a témata korespondující s vykonávanou praxí.Časový limit, který je předepsaný pro písemnou zkoušku (nejdéle 240 minut), podle názo-ru zkoušejících potřebám žáků plně odpovídal v téměř všech oborech, pouze u dvou oborů byli zkoušející toho názoru, že stanovený limit je s ohledem na potřeby žáků nedostatečný. 2.1.3 Průběh praktické zkoušky V naprosté většině oborů (96,4 %) odpovídá podle názoru zkoušejících stanovená délka praktické zkoušky obsahu jednotlivých témat a potřebám těchto oborů. Vzhledem k požadované spolupráci středních škol a firem bylo také zjišťováno, v kolika oborech se praktická zkouška konala přímo ve firmách. Praktická zkouška byla realizována ve firmách v necelé pětině oborů (18,5 %), v největší míře ve skupinách oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus (obor Kuchař-číšník), Obchod (obor Prodavač) a Potravinářství a po-travinářská chemie.V průběhu konání praktické zkoušky byl zjištěn pouze jeden nedostatek. Ředitel školy žákovi nestanovil na základě posudku pedagogicko-psychologické poradny konkrétní pod-mínky průběhu praktické závěrečné zkoušky vzhledem k typu a stupni zdravotního posti-žení a jeho vzdělávacích potřeb. Při hodnocení žáka z praktické závěrečné zkoušky nebylo přihlédnuto k povaze jeho postižení nebo znevýhodnění. Tím mohlo dojít k poškození žáka při skládání závěrečné zkoušky. 2.1.4 Průběh ústní zkoušky Jednotné zadání ústní zkoušky obsahuje nejméně 30 témat, z nichž ředitel školy může vybrat 25 témat a žák si jedno z nich vylosuje. Při zjišťování počtu témat stanovených pro ústní zkoušku se potvrdilo, že ředitelé nejčastěji vybírali 25 témat (82,8 % oborů), zhruba v desetině oborů pak vybírali 30 témat. U zbývajících oborů se počet vybraných témat pohy-boval ve stanoveném rozmezí.Časový limit předepsaný pro ústní zkoušku odpovídal podle názoru zkoušejících potře-bám žáků v 93,4 % oborů. Dále bylo zjišťováno, zda byly u ústní zkoušky zajištěny doplňující podklady, které usnad-ňují projev žákům s nižší úrovní komunikativních dovedností (ukázky materiálů, výrobky, obrázky, schémata). Tyto doplňující podklady byly žákům k dispozici ve více než dvou tře-tinách oborů (69,1 %). 2.1.5 Školní část závěrečné zkoušky Školy mohou do závěrečné zkoušky zařazovat vlastní část nad rámec jednotného zadání. Školní část je zařazována do písemné a praktické zkoušky a zcela za ni odpovídá škola. Z in-spekčních zjištění vyplývá, že školní část je zařazována do závěrečné zkoušky u 27 (10,5 %) z 268 navštívených oborů. V největší míře se jedná o obory Elektrikář, Elektrikář – sil-noproud, Tesař, Stravovací a ubytovací služby. Školní část je výrazně častěji využívána v praktické zkoušce (25 oborů) než v písemné zkoušce (3 obory).2.1.6 Samostatná odborná práce V rámci samostatné odborné práce zpracovávají žáci písemnou formou komplexní úkol zaměřený na prokázání všeobecných i odborných znalostí a dovedností, které úzce souvisejí s praktickými činnostmi v daném oboru. Při zpracování samostatné odborné práce mohou žáci prokázat hlubší znalost určité odborné problematiky, samostatný tvůrčí přístup a mo-