T E MAT I C K Á Z P R ÁVA V Z D ĚL ÁVÁ N Í D ĚT Í A ŽÁ K Ů S O D L I ŠN ÝM MAT E ŘS K ÝM J A Z Y K E M 33 zace, centra na podporu integrace cizinců apod.), a spolupracovat s nimi při začleňování a vzdělávání těchto žáků. S regionálními organizacemi aktivně spolupracovala a využívala služby v oblasti tlumočení, překladů, doučování či výuky češtiny necelá třetina navštívených škol. Nižší podíl škol (26,5 %) předával o těchto organizacích informace rodičům a zákon-ným zástupcům a pomáhal jim zorientovat se v nabídce jejich služeb.Inspekční činnost ukázala, že systém jazykové podpory měly definovaný pouze přibližně dvě pětiny středních škol. Častěji byla využívána další podpůrná opatření, jako přizpůsobení metod a forem výuky. Individuální vzdělávací plány nebo vyrovnávací plány či přítomnost asistenta pedagoga jsou využívány pouze v malé míře, což odpovídá zjištěním z inspekčního elektronického zjišťování. Spolupráci s různými regionálními organizacemi, které se zamě-řují na podporu rodin a žáků s migrační zkušeností, využívalo pouze cca 30 % středních škol. 3.2.2 Výuka Oblasti výuky byla při tematické inspekci ve středních školách věnována velká pozor-nost. Inspekční pracovníci v navštívených hodinách sledovali práci učitelů s žáky s odlišným mateřským jazykem a současně také zjišťovali aktivity, které svým charakterem přesahují vyučovací jednotku. V hodinách šlo zejména o cíl výuky, využití podpůrných materiálů, zapojení žáků pomocí aktivizačních metod a přizpůsobení úkolů jazykovým možnostem žáka. Nad rámec jednotlivé hodiny byla sledována socializace žáků s odlišným mateřským jazykem, hodnocení jejich individuálního pokroku a přijetí účinných opatření při případ-ném selhávání těchto žáků.Při přípravě na výuku si pedagogové stanovili individuální cíle pro žáka s odlišným ma-teřským jazykem ve dvou pětinách škol. Při stanovování cíle je potřeba, aby došlo k propo-jení jak cílů obsahových (tj. co se žák naučí, pochopí apod.), tak cílů jazykových (tj. co se naučí za slovní zásobu, co bude říkat a čemu bude muset rozumět). Následně by výuka měla být plánována tak, aby umožnila žákovi těchto cílů dosáhnout, a zároveň ho zapojit do všech aktivit při výuce.Ve středních školách by jazyková podpora měla být žákům poskytována nejen při rozvoji obecných komunikačních dovedností v českém jazyce, ale také při zvládání odborné ter-minologie. Právě v oblasti práce s některými specializovanými pojmy při výuce odborných předmětů a při odborném výcviku se může projevit jazyková bariéra. Při odstraňování ja-zykové bariéry napomáhá především vhodné využití názorných pomůcek a důslednost při používání odborné terminologie.Tabulka 38 Učitel používá pro žáky s odlišným mateřským jazykem podpůrné materiály ve výuce (např. vizuální podpora, slovníky, zjednodušené texty, vlastní pracovní listy)Oblasti Podíl škol v %Učitel využívá vizuální podporu usnadňující porozumění (obrázky, schémata, modely, videa apod.)44,1 Umožňuje žákům porozumění prostřednictvím překladových slovníků, on-line překladače apod.17,6 V případě potřeby přizpůsobuje obsah jazykovým možnostem žáka (využívá např. zjednodušené a kratší texty, přizpůsobené pracovní listy apod.)67,6 Přibližně ve dvou třetinách škol se v případě potřeby přizpůsoboval obsah jazykovým možnostem žáka (zjednodušené a kratší texty, přizpůsobené pracovní listy apod.). K lepší-mu porozumění výuce a zadávaným úkolům využívali učitelé vizuální podporu (obrázky, schémata, modely, videa apod.) v 44,1 % škol. V necelé pětině škol žáci využívali ve výuce překladové slovníky či překladače.