V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 137 umístění v každodenním fungování zařízení, roli zaměstnanců v naplňování programu roz-voje a způsoby vyhodnocování naplňování jeho cílů. Všechna navštívená zařízení podporu-jí zapojení dítěte do sociálních vztahů v rámci zařízení, podporují navazování přátelských vztahů mezi dětmi a předchází vzniku jakýchkoli forem izolace od ostatních nebo vzniku šikany. Porušení právních předpisů však bylo zaznamenáno ve čtyřech zařízeních při udělo-vání opatření ve výchově a jeho zaznamenávání do osobního spisu dítěte. Prostor pro to, aby si dítě mohlo uchovávat své osobní věci uzamčené a mělo k nim přístup, mělo zabezpečeno 23 zařízení, ochranu jeho osobního prostoru a soukromí zajišťovalo 24 zařízení.Při ukončování péče bylo dítě rozhodně průběžně připravováno na samostatný život v 19 zařízeních a spíše připravováno v osmi zařízeních. Ve stejném počtu zařízení byly vy-hodnocovány potřeby dítěte pro samostatný život a nastavovány postupy k podpoře úspěš-ného přechodu dítěte do samostatného života. Vzdělávání zletilých nezaopatřených osob (18–26letých) podporovalo a umožňovalo 26 zařízení.V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, zajištění podmínek pro zdravý vývoj dětí, nebo prevence rizikového chování dětí byly zjištěny nedostatky ve dvou zařízeních. Jedno po-rušení bylo zaznamenáno v oblasti prevence rizikového chování, kdy preventivní program zařízení nesplňoval všechny náležitosti, a druhé v oblasti evidence úrazů.6.1.5 Personální podmínky v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Pedagogičtí pracovníci v navštívených zařízeních v 70,4 % splňovali stanovené kvalifikační předpoklady. Bezúhonnost splňovali všichni pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci. Psychic-kou způsobilost splňovalo 81,5 % pedagogických pracovníků. Některé problémy s kvalifiko-vaností byly způsobeny zpřísněním kvalifikačních podmínek v novele zákona o pedagogic-kých pracovnících (nutné speciálně pedagogické vzdělání i v dětských domovech) a faktická nemožnost pracovat v zařízení bez splněných kvalifikačních předpokladů. Specialisty (např. etopeda, psychologa, popř. psychoterapeuta) zaměstnávaly převážně výchovné ústavy, dětské domovy se školou a diagnostické ústavy, což vyplývá z jejich povahy a funkce. Do těchto zaří-zení jsou zařazovány děti s různým stupněm poruchy chování a odborná péče specialisty je pro ně nezbytná. Dětské domovy řeší tuto situaci buď částečným úvazkem pro specialistu, doho-dou o provedené práci, nebo úzkou spoluprací se spádovým diagnostickým ústavem, který jim tuto péči zajišťuje svými pracovníky. Interní psycholog byl zaznamenán v osmi navštívených zařízeních, etoped ve čtyřech. Překvapivě málo pedagogů mělo absolvován psychoterapeutický výcvik, byli zaznamenáni pouze ve čtyřech zařízeních. Všechna kontrolovaná zařízení mají definován způsob podpory osobnostního a profesního rozvoje pracovníků, 25 z nich má defi-novány postupy pro pravidelné hodnocení a kontrolu pracovníků a týmů.Všechna navštívená zařízení měla vypracovaný plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Prioritou bylo získání kvalifikačních předpokladů a absolvování vzdělávacích aktivit využitelných při specifických činnostech v zařízení. Převažovaly vzdělávací akce k prevenci jednotlivých forem rizikového chování.6.2 Průběh v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy 6.2.1 Realizované formy a metody sledované činnosti ČŠI realizovala 157 hospitací ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Prostorové vybavení a materiální podmínky ve všech zařízeních odpovídaly vý-chovně vzdělávacímu cíli a činnostem. Sledované činnosti probíhaly věcně a odborně správ-ně. Individuální přístup ke specifickým potřebám dětí byl zaznamenán v 79,7 % hospitací, diferenciace činností v 70,3 % hospitací.