V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 110 usilovala absolvováním kurzů a seminářů DVPP pouhá třetina všech pedagogů, nejnižší hodnoty vykazovalo DVPP učitelů tanečního oboru (17 %). Management škol realizoval DVPP převážně na základě plánů a jeho zpětnovazební funkci zajišťovaly přibližně ¾ škol. DVPP byla věnována rozdílná pozornost, četnost realizovaných vzdělávacích aktivit v ně-kterých ZUŠ byla neuspokojivá, činnost managementu škol v této oblasti nebyla systematic-ká a cílená, výsledkem byly případy formálně a stručně zpracovaných plánů DVPP. V sub-jektech s kvalitně nastaveným systémem DVPP dostávali učitelé prostor k vlastní iniciativě při plánování vzdělávacích akcí a ke sdílení zkušeností (např. interpretační kurzy, oborově zaměřené workshopy, víkendové semináře) i k účelnému využití samostudia. Část škol k plá-nování dalšího vzdělávání využila nabídku projektů Evropských sociálních fondů cílených na zvyšování profesních znalostí a dovedností (např. efektivní komunikace se žáky, použí-vání moderní prezentační techniky), některé školy pořádaly vlastní workshopy s využitím republikových i mezinárodních kontaktů.Z analýzy učitelských dotazníků v oblasti školního klimatu byla patrná celková převa-žující, přibližně 90% spokojenost pedagogů v materiální, vztahové a komunikační oblasti. Ve všech oborech byla zaznamenána zpravidla jednoznačná spokojenost nebo pouze dílčí výhrady k materiálně-technickému vybavení školy, disponování s učebními pomůckami, pracovnímu zázemí apod. Nejvíce zaujímali ve všech aspektech této oblasti spíše záporné stanovisko učitelé literárně-dramatického oboru (okolo 10 %) a podobná situace se pro-jevila i v oblasti vztahové a komunikační (vzájemné respektování, komunikace s vedením a partnerství). Záporné stanovisko v oblasti komunikace s vedením uvedl aspoň jeden učitel ve všech oborech, nejčastěji učitelé výtvarného a literárně-dramatického oboru (cca 8 %). Nižší (70%) byla spokojenost učitelů v oblasti participace na rozhodování a představova-la případné bariéry na průřezu všemi obory. Zde uváděli pedagogové jednotlivých oborů v rozmezí mezi 25 až 40 % spíše záporné stanovisko.4.2 Průběh základního uměleckého vzdělávání 4.2.1 Realizované formy a vzdělávací metody Hospitační činností ve výtvarném oboru bylo zjištěno, že vzdělávací cíl byl sdělován zcela srozumitelným způsobem adekvátně k věku žáků a složení třídy v největším počtu hodin ve srovnání s ostatními obory. Využité metody práce byly účinné ve vztahu k naplnění sta-novených cílů a v naprosté většině se je dařilo plnit rovněž ve výtvarném oboru. V tanečním oboru mnohdy u nejmladších žáků chyběla hravá forma výuky, metody byly méně atraktivní a často nezajímavé. Největší rezervy v naplňování oblasti plnění vzdělávacího cíle byly zjiště-ny ve výuce literárně-dramatického oboru (graf 22).