V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 106 Základní zdroje financování tvořily prostředky ze státního rozpočtu, prostředky poskyt-nuté zřizovatelem a ostatní zdroje. Finanční prostředky poskytnuté prostřednictvím stát-ního rozpočtu zaujímaly minimálně ¾ z celkových výdajů ZUŠ v hlavní činnosti a byly využívány především na platy a s nimi související odvody. ZUŠ rovněž čerpaly finanční pro-středky rozvojových programů MŠMT (soutěže, posílení platové úrovně pracovníků v regi-onálním školství). Prostředky poskytnuté zřizovateli školy používaly k pokrytí provozních výdajů a částečně k materiálnímu vybavení. Nedílnou součástí vícezdrojového financování ZUŠ tvořily ostatní zdroje: úplata za vzdělávání, provozování doplňkových činností, finanč-ní prostředky prostřednictvím dotačních programů a grantů (ESF, krajské granty, granty komerčních subjektů a neziskových organizací, nadačních fondů). Školy tyto finanční pro-středky čerpaly k obnově a modernizaci učebních a didaktických pomůcek i dalšího mate-riálního vybavení. Finanční prostředky z dotačních titulů školy použily v souladu s účelem, na který byly poskytnuty. V oblasti investičních výdajů školy používaly finanční prostředky poskytnuté prostřednictvím účelových dotací od zřizovatele na rekonstrukci, na renovaci budov a jejich prostor, zapojovaly rovněž vlastní investiční fondy k pokrytí nákladů na učeb-ní pomůcky (především hudební nástroje). Ve školním roce 2014/2015 školy využívaly finanční prostředky v rámci rozvojových pro-gramů MŠMT (Zvýšení odměňování pedagogických pracovníků, Zvýšení platů pracovníků regionálního školství apod.). K nejvýznamnějším patřil program Podpora soutěží a soutěž-ních přehlídek ve školním roce 2014/2015, cílený mimo jiné na podporu tvůrčích schopností žáků a jejich dalšího růstu. O získání finančních prostředků prostřednictvím ESF usilovaly školy ve všech regionech ve vazbě na jejich zaměření, možnosti a odborné předpoklady. Tomu odpovídalo rozmanité zaměření dotačních titulů, např. projekty podporující zájem mladé generace o folklór. Tyto projekty trvají i v horizontu několika let a školy je získávají jako samostatný subjekt nebo prostřednictvím zřizovatelů. Běžně již základní umělecké ško-ly využívají i grantové a dotační programy vyhlašované územně samosprávnými celky (obce, města, kraje).4.1.4 Řízení školy v základním uměleckém vzdělávání Kvalita řízení a její odraz v poměru hodnocení silných a slabých stránek měly ve více než ¾ navštívených škol vyrovnanou úroveň. Silné stránky převažovaly jen u 16,9 % škol, slabé stránky u 6,5 % subjektů. Zpravidla účelně nastavené řídící postupy většiny ředitelů vycházely z podmínek a potřeb škol (samostatná škola, součást jiného subjektu, velikost, lokalita aj.), směřovaly ke zvyšování úrovně poskytovaného vzdělávání. Ve vazbě na možnosti subjektů ře-ditelé průběžně zkvalitňovali podmínky vzdělávání, reagovali na zájem veřejnosti, navazovali na tradice škol a přijímali opatření k eliminaci předčasných odchodů ze vzdělávání. Usilovali o rozšiřování dalších míst poskytovaného vzdělávání, navyšování kapacity a zavádění prozatím nerealizovaných oborů se záměrem vyhovět zvýšenému zájmu o umělecké vzdělávání. Z inspekčních zjištění vyplynulo, že ředitelé stylem řídící činnosti jednoznačně formovali příznivé klima bezmála v 70 % subjektů. Nikdo z ředitelů se nedomníval, že se mu nedaři-lo vytvářet pozitivní klima. Zajímavá zjištění přineslo srovnání některých oblastí školního klimatu z pohledu ředitelů a učitelů. Srovnatelný byl jejich pohled na materiálně-technické vybavení, disponování s učebními pomůckami, pracovní zázemí a komunikaci s učiteli. Vý-razně se však lišilo vnímání možnosti participace na rozhodování. Zatímco ředitelé téměř v 99 % uvedli jednoznačnou nebo částečnou možnost participace učitelů, ti na průřezu vše-mi obory zastávali spíše záporné stanovisko (mezi 20 až 40 %).Inspekční zjištění doložila, že 93 % ředitelů zpracovalo vize a koncepce. Jejich jednoznač-né naplňování deklarovala více než třetina škol, ostatním se vize a koncepce dařilo naplňovat částečně. Koncepční dokumenty byly zaměřeny na udržení srovnatelné úrovně vzdělávání ve všech realizovaných oborech, další zvyšování kvality a rozšiřování mezioborové spolu-práce. Zkušenosti ředitelů s dlouhodobou praxí se příznivě promítaly do bezproblémového