V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 77 let byli zastoupeni 7 %. Praxe ve výkonu ředitele školy se nejčastěji pohybovala v rozmezí 11–20 let a druhou největší skupinou byli ředitelé s praxí 6–10 let. Téměř všichni ředitelé středních škol, kromě 2 případů (0,7 %), splňovali stanovené zákonné předpoklady pro vý-kon funkce, což je oproti minulému období pozitivní trend. Na základě řádného konkurz-ního řízení bylo jmenováno bezmála 98 % ředitelů, což oproti předchozímu školnímu roku nepředstavovalo žádnou změnu.Rovněž jako v předchozím období se největší skupina ředitelů dále vzdělávala a prohlubo-vala si svou odbornou kvalifikaci v oblasti práva, organizačního řízení školy, manažerských dovednostech a v pedagogickém vedení školy. Zástupci vedení škol se zúčastňovali i vzdě-lávacích programů organizovaných ČŠI. Zlepšování kvality řídící práce nejvíce bránily pře-trvávající administrativní zátěž, nedostatečný rozpočet a finanční prostředky. Ředitelé škol v největší míře pociťovali potřebu podpory v právní, ekonomické a finanční oblasti, v oblasti zajištění výuky cizích jazyků a řešení problémů rizikového chování žáků.Ředitelé škol věnovali značnou pozornost i stanoviskům a vyjádřením samosprávných orgánů žáků, které byly zřízeny ve více než polovině hodnocených škol. Pozitivním zjištěním byla skutečnost, že pouze zanedbatelný počet (2,5 %) těchto samosprávných orgánů byl ne-funkční. Přibližně v polovině hodnocených škol (50,8 %) se ředitelé zabývali i podněty, stíž-nostmi nebo peticemi, které se týkaly práce školy, v ostatních školách tato potřeba nevznikla. Následná opatření na základě zjištění ČŠI přijala ve školním roce 2014/2015 naprostá větši-na středních škol, pouze 2 % z těchto škol tuto povinnost nesplnilo. V oblasti partnerské spolupráce se aktivně angažovalo bezmála 98 % středních škol. Mezi nejčastější formy spolupráce patřila spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a zá-konnými zástupci. Velmi dobře se dařil rozvoj spolupráce s dalšími středními i základními školami, zřizovateli a zaměstnavateli. Školy se také často zapojovaly do společenského a kul-turního života na úrovni obcí a regionu. Důležitou součástí partnerských vztahů byla i po-měrně četná oboustranná spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi. Nejméně fre-kventovanou formou spolupráce zůstává spolupráce škol s výzkumnými institucemi (17,7 % hodnocených škol). Stále běžnější součástí aktivit středních škol bylo zapojení do meziná-rodních projektů a programů, v nichž dominovaly společné projekty s partnerskými školami v zahraničí a s tím související podpora mobility žáků i učitelů a účast na mezinárodních soutěžích a exkurzích. V pohraničních regionech se rovněž úspěšně rozvíjela příhraniční spolupráce škol obdobného zaměření. Na základě posouzení školního klimatu z pohledu ředitelů středních škol lze konstatovat, že ve školách většinově převládá spokojenost s pracovním zázemím, se vzájemnými vztahy mezi učiteli a mezi učiteli a žáky, s participací učitelů na rozhodovacích aktech, s komuni-kací mezi vedením školy a učiteli a s úrovní spolupráce s místními organizacemi. Naprostá většina učitelů středních škol (95,8 %) pozitivně oceňuje skutečnost, že se ředitelům daří vytvářet pozitivní klima školy, což potvrdila také zjištění ČŠI.3.1.5 Personální podmínky ve středním vzdělávání Dne 12. září 2014 vstoupila v platnost novela zákona o pedagogických pracovnících. No-vela upravila pro vymezené specifické případy předpoklad odborné kvalifikace a možnost dalšího výkonu pedagogické činnosti některým osobám, které odbornou kvalifikaci nezís-kaly. Novela mj. reagovala na konec „přechodného období“, kdy po 31. prosinci 2014 již obecně nemohly vykonávat pedagogickou činnost osoby, které neměly odbornou kvalifikaci a které ani do uvedené doby nezahájily studium vedoucí k jejímu získání. Novela zákona na-byla účinnosti dnem 1. ledna 2015. Dlouhodobě avizované ukončení přechodného období přispělo ke zlepšení v podílu učitelů s odbornou kvalifikací zejména ve středním odborném vzdělávání.Význam promyšleného plánování rozvoje a budování učitelského sboru si uvědomovala naprostá většina vedení středních škol, pouze vedení 8,3 % z navštívených škol nemělo v této