V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 65 bídka obsahuje zpravidla pitnou vodu, slazený a neslazený čaj a k podávaným pokrmům další nápoje (např. kakao, mléko). Strávníci byli ve většině případů správně rozděleni do vě-kových kategorií a jim odpovídajících stravovacích limitů. Ve 14,6 % kontrolovaných sub-jektů však nebyly tyto limity dodrženy. Výše platby za 1 oběd u věkové kategorie do 10 let je v průměru 21 Kč, u věkové kategorie do 14 let 23 Kč, přičemž rozpětí pro uvedené věkové kategorie je 16–32 Kč a 19–34 Kč. Toto zjištění ukazuje, že v řadě školních jídelen je možnost navýšení platby pro žáky a vytvoření finančního rámce pro zařazení více zeleniny, ovoce, čerstvých ryb apod. Naopak v 85 kontrolovaných subjektech identifikovali ředitelé škol cel-kem 218 žáků, kteří se nemohou stravovat z ekonomických důvodů. Většina školních jídelen v základních školách se snaží plnit výživové normy a zajišťovat dostatečně pestrou stravu doplněnou čerstvou zeleninou a ovocem. Výživové normy však nejsou naplněny zejména u komodit mléko a mléčné výrobky, ryby, ovoce a luštěniny. Je nutné konstatovat, že zdravý životní styl a správné stravovací návyky nepodporuje ani pře-kračování spotřeby tuků a volných cukrů (překročení bylo zjištěno v 5,7 % jídelen). Téměř dvě třetiny školních jídelen při přípravě pokrmů používají regionální potraviny, čerstvé, ze-jména mořské ryby a využívají konvenience s vysokým stupněm zpracování pouze ve výji-mečných případech nebo vůbec, a to nejčastěji při přípravě bramborových knedlíků (25 %). V průměru 3x měsíčně zařazují sladká bezmasá jídla a 3x slaná bezmasá jídla. Zaměstnanci školních jídelen v základních školách v 55 % případů spolupracují s peda-gogickými zaměstnanci při vytváření zdravých stravovacích návyků zejména spoluprací při přípravě jídelních lístků (v 5 % školních jídelen akceptují spíše požadavky pedagogických pracovníků), účastní se jednání s rodiči na třídních schůzkách a dnů otevřených dveří a in-formují rodiče prostřednictvím webových stránek o školním stravování. 16 % vedoucích školních jídelen považuje komunikaci s rodiči v některých případech za problematickou, a to zejména v oblasti výběru vhodných pokrmů. 55 % školních jídelen je zapojeno do pro-jektů podporujících zdravý životní styl. Jedná se např. o projekty Ovoce do škol, Školní mléko, Zdravá škola, Škola podporující zdraví, Dny zdravé stravy apod. Mezi nejoblíbenější pokrmy patří dukátové buchtičky, špagety, omáčky jako rajská, svíčková. Mezi nejméně ob-líbené pokrmy patří luštěniny, dušená zelenina a ryby.2.3 Výsledky základního vzdělávání 2.3.1 Celkové výsledky vzdělávání žákůHodnocení výsledků vzdělávací činnosti se opíralo především o přímé pozorování pe-dagogického procesu, o studium žákovských prací, analýzu klasifikace a průběžného hod-nocení včetně hodnocení chování, výsledky přijímacího řízení na školy vyššího typu, účast a výsledky v předmětových olympiádách apod. Nedílnou součástí hodnocení bylo zjišťování, zda se jednalo o formativní, nebo sumativní hodnocení doprovázené zdůvodněním učitele, zda a jakým způsobem bylo využíváno vlastní hodnocení a vzájemné hodnocení žáků. Po-zornost byla věnována tomu, zda školy s výsledky pracují (pravidelné vyhodnocování a při-jímání opatření k jejich zlepšení).V uzavřeném školním roce navštěvovalo základní školy celkem 854 137 žáků. V na-vštívených základních školách byl sledován prospěch celkem u 141 114 žáků. Z tohoto počtu 40,5 % žáků prospělo, 57,6 % žáků prospělo s vyznamenáním a 1,9 % žáků nepro-spělo. Počet žáků, jejichž kázeňský přestupek byl důvodem pro uložení kázeňského opat-ření (důtka ředitele/třídního učitele) a zároveň snížené klasifikace chování, činil 6,5 %, tj. 9 284 žáků. Podíl navštívených hodin, ve kterých převažovalo formativní hodnocení, byl vyšší na 1. stupni (74,5 % oproti 60,9 % hodin na 2. stupni). Pozitivním jevem bylo zjištění, že