V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 38 čů či sponzorů apod.). Současný způsob získávání finančních prostředků na podporu žáků s odlišným mateřským jazykem a jejich objem nevyhovuje přibližně 60 % ředitelů.2.1.4 Řízení školy v základním vzdělávání Při hodnocení školy podle hodnoticí škály ČŠI a při stanovení silných a slabých strá-nek v činnosti základních škol se pod požadovanou úrovní v oblasti řízení školy nachází méně než desetina základních škol (8,1 %). Požadované úrovně dosáhlo 77,7 % škol, celkem u 14,2 % škol bylo v ukazatelích kvality řízení pedagogického procesu silnou stránkou.Pouze ve 2,6 % hodnocených škol ředitel školy nesplňoval předpoklady pro výkon funkce stanovené v zákoně o pedagogických pracovnících (nejčastěji chybějící kvalifikační studium pro ředitele škol, nesprávná odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost vykoná-vanou ředitelem školy). Ředitelům, kteří nesplňovali předpoklady pro výkon funkce ředitele, byla uložena lhůta k prevenci a odstranění zjištěných nedostatků. V 5,1 % hodnocených škol bylo zjištěno, že ředitel veřejné školy (zřizované obcí, svazkem obcí či krajem) nebyl do funkce jmenován na základě konkurzního řízení. Zde je třeba uvést, že v těchto se větši-nou jednalo o osoby, jež byly zřizovatelem pouze pověřeny k řízení školy.Ředitelé na základě autoevaluace přijímají opatření, která směřují nejčastěji do zlepšování materiálního vybavení (78,9 %), významně se promítají rovněž do plánu dalšího vzdělávání pe-dagogických pracovníků (75,4 %). Nemalou měrou ovlivňují také úpravu školních vzdělávacích programů a personální opatření včetně plánování kontrolní a hospitační činnosti vedení školy.Stěžejním partnerem školy, zejména ředitele školy při jeho rozhodování, je samosprávný orgán složený ze zástupců zřizovatele, zákonných zástupců a pedagogů školy – školská rada. ČŠI zjistila, že převážná většina (98,4 %) ředitelů škol vytváří podmínky pro činnost školské rady, jak ukládá § 164 odst. 1 písm. e) školského zákona.Zásadním ukazatelem kvality řízení školy je rovněž míra otevřené komunikace s veřej-ností. Celkem 43,7 % ředitelů ZŠ se zabývalo podněty, stížnostmi nebo peticemi týkajícími se práce školy. V případě, že ČŠI během inspekční činnosti zjistila nedostatky, přijímali ředi-telé škol většinou následná opatření, nestalo se tak pouze ve 3,2 % hodnocených škol.Průměrný věk ředitelů ZŠ byl 50,3 roku, průměrná délka jejich pedagogické praxe před nástupem do funkce byla 15,3 roku. Průměrná délka praxe ve výkonu činnosti ředitele školy celkem a průměrná délka praxe ve výkonu této činnosti na poslední aktuálně hodnocené škole jsou téměř shodné (10,8, resp. 9,6 roků).Ředitelé škol se dlouhodobě velmi často (85 % ředitelů škol) účastní některé z forem dal-šího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Je to dáno zejména faktem, že oproti ostatním pedagogům ve škole se musí vzdělávat také v problematice pracovněprávní, v ob-lasti organizačního řízení školy a pedagogického vedení. Tyto oblasti řízení školy se staly ná-plní jejich vzdělávání přibližně v polovině případů. Významný podíl na jejich míře zapojení do dalšího vzdělávání představuje rovněž studium ke splnění dalších kvalifikačních před-pokladů (tzv. funkční studium pro ředitele škol a školských zařízení), které je požadováno právními předpisy. Tabulka 19 Účast ředitelů školy v dalším vzdělávání – podíl ředitelů (v %)Forma Podíl Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů11,5 Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů7,1 Studium k prohlubování odborné kvalifikace (kurzy a semináře DVPP)85,0 Ředitel školy se žádného DVPP nezúčastnil 9,7