V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 23 Tabulka 12 Podpůrná opatření využívaná pro děti se zdravotním/sociálním znevýhodněním Vyrovnávací opatření Podíl Poskytování individuální podpory v rámci vzdělávání 77,3 Individuální vzdělávací plány 76,4 Využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání 40,8 Cílené snížení počtu dětí ve třídě nebo jiná úprava organizace vzdělávání 24,7 Využití kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek 19,5 Využití speciálních učebnic a didaktických materiálů17,5 Méně úspěšné jsou školy při práci s nadanými dětmi. Pouze 31,7 % škol cíleně vyhledává mimořádně nadané děti a doporučuje jejich diagnostikování ve školském poradenském za-řízení. Pedagogům v MŠ mnohdy chybí znalosti charakteristik mimořádně nadaného dítěte a způsobů rozvoje jednotlivých druhů nadání. Větší míra pozornosti k těmto dětem byla zaznamenána v 1,4 % škol, které ve spolupráci s Menzou cíleně rozvíjely a podporovaly jejich nadání. Ostatní mateřské školy preferovaly při práci s nadaným dítětem, dle sdělení ředite-lů, zejména individuální přístup a pouze 10,4 % škol využívalo k podpoře nadaného dítěte náročnější didaktické pomůcky. Vypracování IVP chápalo jako potřebné pouze 2,8 % škol. Školy často podporu nadaných dětí řeší nabídkou zájmových kroužků, ve kterých je rozvíjen výtvarný, hudební či pohybový talent. Pouze 6 % škol rozvíjí talent a nadání dítěte ve spo-lupráci s rodiči. V porovnání s předchozím školním rokem je stav ve výše uvedené oblasti neměnný. Jedním z důvodů může být nedostatečné vzdělávání učitelů zaměřené na rozvoj diagnostických dovedností.1.2.4 Komunikace mezi účastníky vzdělávacího procesu Při inspekční činnosti byla školními inspektory sledována a vyhodnocována oblast ko-munikace jako jednoho z důležitých faktorů ovlivňujících vzdělávací proces. Důraz byl kla-den na zjištění, zda má škola fungující systém podporující konstruktivní komunikaci mezi aktéry předškolního vzdělávání zastoupeného pedagogy, dětmi i jejich zákonnými zástupci, jak probíhá komunikace na úrovni pedagogického sboru dané školy a komunikace s přesa-hem na pedagogy jiných mateřských i základních škol.93,5 % škol má jasně stanovená pravidla podporující účinnou a funkční komunikaci mezi pedagogy, dětmi a rodičovskou veřejností. Ve sledovaných školách se pedagogové nejčastěji vzájemně informují o vzdělávacích pokrocích a výsledcích jednotlivých dětí. Jsou aktivní při výměně informací a předávání materiálů týkajících se profesního vzdělávání a projek-tových aktivit. U 87,3 % škol se potvrdilo, že spolupracují i s jinými školami stejného typu a zaměřují se také na spolupráci se základními školami ve svém regionu.Tabulka 13 Oblasti spolupráce s dalšími učiteli – podíl učitelů (v %)Oblasti spolupráce Podíl Vyměňuji si s kolegy informace o výsledcích jednotlivých dětí 93,0 Vyměňuji si s kolegy různé materiály ke vzdělávání 93,2 Spolupracuji s kolegy na projektu/projektech 59,8 Sleduji činnost ostatních pedagogů, kolegové navštěvují mou výuku (vzájemné hospitace)52,3 Spolupracuji i s učiteli dalších škol 40,8 V jiných oblastech 0,8