V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 19 dení školy se vyhodnocením rizikových jevů zabývá nahodile a způsob řešení rizikového chování bývá mnohdy, v důsledku omezené dostupnosti specialistů, spíše intuitivní než odborný.1.2 Průběh předškolního vzdělávání 1.2.1 Zajišťování rovných příležitostí ke vzdělávání Vyhodnocováním problematiky zajišťování rovných příležitostí ke vzdělávání dětí ze strany mateřských škol se ČŠI dlouhodobě a intenzivně zabývá. Vychází především z dikce školského zákona, jeho zásad a cílů, které jasně deklarují, že musí být zajištěn rovný přístup každého ob-čana ČR nebo jiného členského státu EU ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace a musí být zohledněny vzdělávací potřeby jedince. Další oporu nalezneme i v RVP PV, kde je uvedena nut-nost umožnit rozvoj a vzdělávání každému jednotlivému dítěti v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb.Školní inspektoři se ve školním roce 2014/2015 věnovali problematice přijímání ke vzdělá-vání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), dětem ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, dětem zdravotně postiženým, zdravotně znevýhodněným, dě-tem s odlišným mateřským jazykem i nadaným dětem. Nebyla opomenuta ani aktuální otázka přijímání dětí mladších 3 let. Podpoře těchto dětí v rámci vzdělávání se věnuje kapitola 1.2.3 Podpora dětí se SVP a nadaných. Z celkového počtu dětí v předškolním vzdělávání bylo podle statistiky MŠMT v MŠ zařazeno 2,8 % dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, 2 % cizinců a 10,3 % dětí mladších 3 let. V ob-lasti vzdělávání cizinců a dětí mladších 3 let zaznamenáváme stoupající tendenci, počty dětí se SVP jsou konstantní.V současnosti je v předškolním vzdělávání uplatňována individuální integrace, při které je dítě se zdravotním postižením a zdravotním či sociálním znevýhodněním, dítě nadané, dítě s OMJ či mladší 3 let vzděláváno společně s intaktními dětmi v běžné MŠ. Forma skupinové integrace je upřednostňována u dětí s vadami řeči a jde o vzdělávání ve třídě zřízené pro děti se zdravotním postižením, která je součástí běžné školy. Taktéž je k dispozici možnost vzdělávání ve školách, které byly samostatně zřízeny pro děti se zdravotním postižením. Při zajištění rovného přístupu ke vzdělávání postupovalo 99,5 % hodnocených MŠ v souladu s legislativou. Pouze u 4 MŠ (0,5 %) bylo zjištěno porušení právních předpisů v této oblasti. S ohle-dem na vzdělávání dětí se SVP postupovala opět většina MŠ (98,5 %) vzhledem k platné legislativě korektně. Dílčí a ojedinělá porušení se vztahovala k 1,5 % hodnocených škol, které např. vzdělávaly ve třídách formou individuální integrace vyšší počet než 5 dětí, což je v rozporu s platnými předpi-sy, nebo děti se zdravotním postižením vykázaly nesprávně v zahajovacím výkaze.U dětí mladších 3 let nebylo zjištěno porušení v oblasti jejich přijímání k předškolnímu vzdě-lávání. Při přijímacím řízení v inspektovaných školách nebylo vyhověno 1 326 žádostem zá-konných zástupců z důvodů, které však nebyly shledány jako diskriminační. Školy postupovaly v souladu se svými kritérii pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání a nejčastějšími důvody nepřijetí byly především upřednostnění věkově starších dětí a naplnění kapacity MŠ.ČŠI ve školním roce 2014/2015 provedla Inspekční elektronické zjišťování a následně in-spekční činnosti ve vybraných MŠ týkající se dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Bylo zjištěno, že děti s OMJ tvoří 3,2 % z celkového počtu dětí. Přibližně čtvrtina z těchto dětí potře-buje určitou jazykovou i jinou podporu ze strany pedagogů a zaměstnanců škol. Systematicky nastavený postup jazykové podpory měla pouze polovina navštívených MŠ, přesto je pozitivním zjištěním, že byla zaznamenána snaha vyučujících zapojit všechny děti včetně dětí s OMJ do re-alizovaných aktivit a poskytnout jim individualizovanou podporu. Z šetření vyplynuly i poža-davky ředitelů škol a pedagogů týkající se potřeby většího prostoru pro individualizaci výuky (méně dětí ve třídě, asistent pedagoga) a podpory v oblasti výukových materiálů pro děti. Záro-veň necelých 60 % ředitelů škol uvedlo, že současný systém financování podpory dětí s OMJ je nevyhovující a objem finančních prostředků považují za nedostatečný.