V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 16 Nejčastějšími spolupracujícími partnery MŠ jsou vedle zřizovatelů škol zákonní zástup-ci dětí. Častou spolupráci se školskými poradenskými zařízeními uvedlo 80,7 %, s ostat-ními druhy škol 76,2 % MŠ. Partnery škol byly také neziskové organizace (30 %). Kromě toho většina škol uvedla, že se zapojila také do kulturních akcí, které byly v regionu pořá-dány. Malý počet MŠ (8,4 %) byl zapojen do některého z mezinárodních projektů, naproti tomu počet škol zapojených do rozvojových programů byl poměrně vysoký (34,1 %). 2,7 % škol uvedlo, že se zapojilo do výzkumných aktivit.ČŠI se pravidelně účastní konkurzů na místo ředitele MŠ. V 9 případech z celkového po-čtu 246 konkurzních řízení se přihlásili dosavadní ředitelé škol. Z nich byl pouze ve 2 (0,8 %) případech dosavadní ředitel školy jmenován. V 93,8 % případů byl zřizovatelem jmenován uchazeč z prvního místa z pořadí, které konkurzní komise doporučila. Ředitelé MŠ byli v rámci inspekční činnosti dotazováni na překážky, které je z jejich po-hledu omezují ve zlepšování kvality práce školy. 86,8 % ředitelů poukázalo na administrativ-ní náročnost vedení školy, 27,5 % na psychickou náročnost výkonu ředitele, 27,8 % pouka-zuje na nedostatečnou výši finančních prostředků pro činnost školy a 25 % na vysokou míru zodpovědnosti. Naopak 7,6 % ředitelů uvedlo, že žádné překážky, které by bránily v růstu kvality práce školy, nezaznamenalo.Podporu pro zlepšování kvality práce školy by ředitelé ze svého pohledu potřebovali ze-jména v oblasti právní (50,9 %), ekonomické a finanční (42,6 %), manažerských dovedností (22 %), znalosti cizích jazyků (17,4 %), ICT oblasti (17,1 %), organizačního řízení školy (16,5 %), vedení pedagogického procesu (16 %) a výuky dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (14,1 %).1.1.5 Personální podmínky v předškolním vzdělávání S účinností k 1. lednu 2015 začala platit novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Ta přinesla podstatnou změnu v požadavcích na odbornou kvalifikaci pedagogických pracovníků. Obecná výjimka umožňující vykonávat přímou pedagogickou činnost i bez získání odborné kvalifikace již není přípustná. Je mož-né uplatnit pouze některé konkrétní výjimky (např. věk nad 55 let a praxe v oboru v délce 20 let).V mezinárodním porovnání se požadovaná kvalifikační úroveň pracovníků, kteří posky-tují vzdělávání a péči dětem v raném dětství, mezi zeměmi liší. V ČR je dle požadavku výše uvedeného zákona odborná kvalifikace dostačující, pokud má předškolní pedagog středo-školské odborné vzdělání. V porovnání s evropskými zeměmi se ČR řadí mezi minimum zemí (rovněž i Slovensko a Rakousko), které vysokoškolské vzdělání pro předškolní peda-gogy nepožadují. Z analýzy EURYDICE7 vyplynulo, že minimálním požadavkem pro práci s tříletými a staršími dětmi bývá bakalářský titul. Francie, Itálie, Portugalsko a Island dokonce požadují magisterské vzdělání. Obecně platí, že čím jsou děti mladší, tím jsou kvalifikační požadavky na pracovníky nižší. Například ti, kteří pracují s dětmi do 3 let, nemusí mít ve více než dvou třetinách evropských zemí ani bakalářský titul. V navštívených mateřských školách v daném školním roce pracovalo 4 370 pedagogů. Z tohoto počtu bylo 7,5 % s praxí do jednoho roku. Z hlediska odborné kvalifikace se situ-ace zlepšuje, podíl pracovníků bez požadované kvalifikace byl v navštívených školách 9,3 % (v roce 2013/2014 to bylo 10,7 %). Ve zmíněném počtu jsou zahrnuti i pedagogové, kteří mohou přímou pedagogickou činnost vykonávat na základě výjimky zakotvené novelou zá-kona (7,0 %). 2,3 % pedagogů si kvalifikaci buď doplňují studiem, nebo jsou nekvalifikovaní, protože ředitel školy nemohl zajistit náhradou kvalifikovaného pedagoga. 7 http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/key_ data_ series/166EN.pdf