V Ý R O ČN Í Z P R ÁVA ČE S K É ŠKO L N Í I N S P E KC E Z A ŠKO L N Í R O K 2 0 1 4 /2 0 1 5 15 V 4,8 % škol bylo zjištěno, že ředitel školy nesplňoval předpoklady pro výkon funkce stano-vené v § 5, § 32a a § 33 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně někte-rých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V 3,1 % případech chyběla řediteli školy odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonával, a v 0,9 % požadovaná délka pedagogické praxe. Ve 2 % doposud neabsolvoval povinné studium pro ředitele škol vůbec, v 0,6 % překročil stanovenou dobu 2 let pro zahájení tohoto studia. Ředitelům, kteří nesplňo-vali předpoklady pro výkon funkce ředitele, byla stanovena lhůta na odstranění nedostatků.Celkově lze ale konstatovat, že ředitelé MŠ věnovali svému dalšímu vzdělávání pozornost. Studiu ke splnění kvalifikačních předpokladů se věnovalo 11,2 % ředitelů, studiu ke splně-ní dalších kvalifikačních předpokladů 7,6 % a studiu k prohlubování odborné kvalifikace, kurzů a seminářů v rámci DVPP se účastnilo 83,8 % ředitelů. Nejvíce úsilí věnovali ředitelé sebevzdělávání v oblasti vedení pedagogického procesu, práva, organizačního řízení školy, ekonomické a finanční oblasti, dále se věnovali manažerským dovednostem, bezpečnosti a ochraně zdraví a dovednostem v oblasti ICT. Rovněž se vzdělávali v oblastech, které se tý-kaly přímé pedagogické činnosti: vědomosti a znalosti v předmětech, které vyučuji, metody a formy výuky a vedení třídy. Tabulka 6 Účast ředitelů školy v dalším vzdělávání – podíl ředitelů (v %)Forma Podíl Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů11,2 Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů7,6 Studium k prohlubování odborné kvalifikace (kurzy a semináře DVPP)83,8 Ředitel školy se žádného DVPP nezúčastnil 10,5 Ředitelé jsou dle školského zákona povinni zabývat se podněty, stížnostmi nebo peticemi týkajícími se práce školy. 80 % ředitelů uvedlo, že podněty neobdrželo a uvedenými skuteč-nostmi se zabývat nemuselo. 18,8 % ředitelů ve svých MŠ podněty a stížnosti řešilo, deset ředitelů (1,2 %) se obdrženou stížností dále nezabývalo.ČŠI realizovala v MŠ celkem 86 inspekcí na podnět. Ve 13,8 % se tato inspekční činnost uskutečnila z vnitřního podnětu ČŠI a týkala se škol, ve kterých byly zjištěny při předcho-zí inspekční činnosti nedostatky. Přestože jsou ředitelé povinni přijímat následná opatření na základě zjištění ČŠI, bylo shledáno, že 3 % ředitelů na základě předchozí inspekční čin-nosti důsledná opatření ke zlepšení činnosti školy nepřijala nebo přijatá opatření nebyla dostatečně účinná. Jejich počet oproti loňskému roku (1,8 %) mírně vzrostl a těmto školám bude ČŠI věnovat zvýšenou pozornost. V 18,8 % byl iniciátorem podnětu zřizovatel školy. Velký počet podnětů (42,5 %) obdržela ČŠI od zákonných zástupců dětí a veřejnosti, ano-nymních stížností bylo doručeno 15 % z celkového počtu. V rámci kontroly dodržování školského zákona bylo shledáno, že většina ředitelů MŠ (86,7 %) vedla dokumentaci školy v souladu s požadavky § 28 školského zákona. Porušení bylo zjištěno ve 105 (13,3 %) případech ze 787 realizovaných kontrol. Týkalo se zejména ve-dení školní matriky (2,9 % škol) a výkaznictví (3 % škol). ČŠI také ověřila, že 94 % škol mělo školní řád zpracovaný v souladu s § 30 školského zákona. V oblasti dodržování právních předpisů týkajících se přijímacího řízení bylo zjištěno ve 12 školách (1,5 %) porušení v nastavení kritérií pro přijímání dětí. Kritéria v těchto přípa-dech plně neodpovídala právním předpisům. Nejčastějším pochybením bylo to, že kritéria upřednostňovala místo trvalého bydliště dítěte před povinností školy přednostně přijímat děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, kterou upravuje § 34 odst. 4 školského zákona. V 18 školách (2,3 %) bylo shledáno porušení v dodržování nastavených podmínek a kritérií pro přijímání dětí.