12 ÚLOHA 2: MYŠI VZHŮRU NOHAMA Myši vzhůru nohama Podle Roalda Dahla Byl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let, a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilov-ný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný.Když Labon zjistil, že má v domě myši, nejdřív ho to nijak neznepoko-jovalo. Ale myši se množily a zača-ly ho trápit. Množily se víc a víc, až nadešel čas, kdy už to nemohl snést.„To už je moc,“ řekl. „To už zachá-zí daleko.“ Došoural se po cestě do obchodu, kde koupil několik myších pastiček, kousek sýra a lepidlo. Když přišel domů, nanesl lepidlo na spodní stranu pastiček a přilepil je na strop. Pak je nalíčil – dal do nich sýr a nastavil je tak, aby se zaklaply, až myš bude chtít sýr ochutnat. Když myši tu noc vylezly z děr a uvi-děly pastičky na stropě, jen se tomu smály. Chodily po podlaze, pošťucho-valy se, ukazovaly předními packami nahoru a řvaly smíchy. Bylo to přece tak hloupé, pastičky na stropě.Druhý den ráno přišel Labon dolů a viděl, že se ani jedna myš do pastičky nechytla. Jen se pousmál a nic neřekl. Vzal židli, nanesl lepidlo na spodní strany nohou a přilepil ji vzhů-ru nohama ke stropu vedle pastiček. Totéž udělal se stolem, televizorem a lampou. Vzal prostě všechno, co bylo na podlaze, a přilepil to vzhůru nohama ke stropu. Dokonce tam přilepil i kobereček. Když další noc myši vylezly ze svých děr, ještě vtipkovaly a smály se tomu, co viděly noc předtím. Teď však, když se podívaly na strop, se přestaly smát. „Pane na nebi!“ křičela jedna. „Podívejte se nahoru! Vždyť tam je podlaha!“ „Pane na nebesích!“ křičela druhá. „My určitě stojíme na stropě!“ „Začíná se mi trochu točit hlava,“ řekla další. „Všechna krev mi proudí do hlavy,“ řekla další. „To je hrozné!“ řekla jedna stará myš s dlouhými vousky. „To je opravdu hrozné! Musíme s tím něco udělat!“ „Omdlím, jestli budu muset dál stát na hlavě!“ křičela jedna mladá myška. „Já taky!“ „Nevydržím to!“ „Zachraňte nás někdo, udělejte někdo něco, rychle!“Panikařily víc a víc. „Vím, co uděláme,“ řekla stará myš. „Postavíme se na hlavy, pak budeme stát normálně.“