Česká školní inspekce Tematická zpráva Čj.: ČŠIG-3923/15-G2 Problematika péče poskytované školskými poradenskými zařízeními žákům s lehkým mentálním postižením ve školním roce 2014/2015 4/12 Výsledky jsou uváděny v členění na PPP a SPC z důvodu rozdílnosti jejich specifického zaměření a odborných činností. Zatímco PPP se více zaměřují na diagnostické činnosti, v SPC převažují činnosti intervenční realizované v souvislosti se vzděláváním klientů se zdravotním postižením (např. pravidelná péče za účelem zlepšení řečových dovedností). Odlišnosti lze nalézt také v jejich personálním obsazení (v PPP převládají psychologové, v SPC je vyšší zastoupení speciálních pedagogů) a ve složení klientů (v SPC je vyšší heterogenita klientů, která vyplývá z různých typů a stupňů jejich zdravotního postižení a stále častějších kombinací různých postižení). Zatímco PPP jsou ve většině případů samostatným subjektem, SPC tvoří v 94,7 % případů společnou právnickou osobu se školami. 2 Zjištění 2.1 Metody a postupy v diagnostice lehkého mentálního postižení V první části dotazníku byly otázky zaměřeny na metody a postupy v diagnostice LMP. Ředitelé zařízení měli uvést, jaké tři nástroje (testy) pro zjišťování kognitivních schopností klientů přednostně používají pro stanovení diagnózy LMP. Výsledky četnosti využití jednotlivých testů v souhrnu zobrazuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3 Nástroje (testy) pro zjišťování kognitivních schopností používané k diagnostice LMP Test PPP (42) SPC (98) celkem ŠPZ (144) počet podíl počet podíl počet podíl WISC III 40 95,2 92 93,9 135 93,8 SON-R 13 31,0 50 51,0 66 45,8 Woodcock Johnson IE 27 64,3 30 30,6 60 41,7 Stanford-Binetova zkouška 10 23,8 37 37,8 47 32,6 IDS 16 38,1 18 18,4 34 23,6 Jiné 3 7,1 23 23,5 27 18,8 Raven 4 9,5 16 16,3 20 13,9 WAIS III 4 9,5 13 13,3 19 13,2 T-M 5 11,9 3 3,1 8 5,6 Gesselova vývojová škála 0 0,0 5 5,1 5 3,5 V největší míře je pro stanovení diagnózy LMP používána Wechslerova inteligenční škála pro děti (WISC III) – tu využívá 93,8 % zařízení. Tento test je podle odborníků akceptovatelný, nicméně začíná být problematické stáří norem testu. Ve 45,8 % zařízení je používán SON-R (test vhodný pro diagnostiku dětí předškolního věku, dětí s poruchami komunikace a využitelný také u dětí z cizojazyčného prostředí) a ve více než dvou pětinách zařízení Woodcock Johnson International Edition (test vhodný pro diagnostiku realizovanou v souvislosti se vzděláváním). Přibližně třetina zařízení používá Stanford-Binetovu zkoušku (častěji ve IV. revizi), která je vzhledem ke stáří a provenienci norem testu vhodná spíše jako doplňkový test. Charakteristiku pouze doplňkového testu mohou mít také další z uvedených metod (T-M, Raven, Gesselova vývojová škála). Ve srovnání s předchozím rokem zaznamenalo využití Stanford-Binetovy zkoušky pokles o 14,8 %. Naopak častěji byl využíván IDS, který je považován za velmi vhodný nástroj s aktuálními normami i teorií (nárůst o 15,6 %). Jde tedy o pozitivní posun, kdy starší metody s méně vhodnými normami jsou nahrazovány aktuálnějšími testy.