Česká školní inspekce Tematická zpráva Čj.: ČŠIG-3032/15-G21 Vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem 34/39 škol (26,5 %) předával o těchto organizacích informace rodičům a zákonným zástupcům a pomáhal jim zorientovat se v nabídce jejich služeb. Inspekční činnost ukázala, že systém jazykové podpory měly definován pouze přibližně dvě pětiny středních škol. Častěji byla využívána další podpůrná opatření, jako přizpůsobení metod a forem výuky. Individuální vzdělávací plány nebo vyrovnávací plány či přítomnost asistenta pedagoga jsou využívány pouze v malé míře, což odpovídá zjištěním z inspekčního elektronického zjišťování. Spolupráci s různými regionálními organizacemi, které se zaměřují na podporu rodin a žáků s migrační zkušeností, využívalo pouze cca 30 % středních škol. 4.2.2 Výuka Oblasti výuky byla při tematické inspekci ve středních školách věnována velká pozornost. Inspekční pracovníci v navštívených hodinách sledovali práci učitelů a učitelek s žáky s odlišným mateřským jazykem a současně také zjišťovali aktivity, které svým charakterem přesahují vyučovací jednotku. V hodinách šlo zejména o cíl výuky, využití podpůrných materiálů, zapojení žáků pomocí aktivizačních metod a přizpůsobení úkolů jazykovým možnostem žáka. Nad rámec jednotlivé hodiny byla sledována socializace žáků s odlišným mateřským jazykem, hodnocení jejich individuálních pokroků a přijetí účinných opatření při případném selhávání těchto žáků. Při přípravě na výuku si pedagogové stanovili individuální cíle pro žáka s odlišným mateřským jazykem ve dvou pětinách škol. Při stanovování cíle je potřeba, aby došlo k propojení jak cílů obsahových (tj. co se žák naučí, pochopí apod.), tak cílů jazykových (tj. co se naučí za slovní zásobu, co bude říkat a čemu bude muset rozumět). Následně by výuka měla být plánována tak, aby umožnila žákovi těchto cílů dosáhnout a zároveň ho zapojit do všech aktivit při výuce. Ve středních školách by jazyková podpora měla být žákům poskytována nejen při rozvoji obecných komunikačních dovedností v českém jazyce, ale také při zvládání odborné terminologie. Právě v oblasti práce s některými specializovanými pojmy při výuce odborných předmětů a při odborném výcviku se může projevit jazyková bariéra. Při odstraňování jazykové bariéry napomáhá především vhodné využití názorných pomůcek a důslednost při používání odborné terminologie. Tabulka č. 38 Učitel používá pro žáky s odlišným mateřským jazykem podpůrné materiály ve výuce (např. vizuální podpora, slovníky, zjednodušené texty, vlastní pracovní listy) Oblasti Podíl škol v % Učitel využívá vizuální podporu usnadňující porozumění (obrázky, schémata, modely, videa apod.) 44,1 Umožňuje žákům porozumění prostřednictvím překladových slovníků, on-line překladače apod. 17,6 V případě potřeby přizpůsobuje obsah jazykovým možnostem žáka (využívá např. zjednodušené a kratší texty, přizpůsobené pracovní listy apod.) 67,6 Přibližně ve dvou třetinách škol se v případě potřeby přizpůsoboval obsah jazykovým možnostem žáka (zjednodušené a kratší texty, přizpůsobené pracovní listy apod.). K lepšímu porozumění výuce a zadávaným úkolům využívali učitelé a učitelky vizuální podporu (obrázky, schémata, modely, videa apod.) v 44,1 % škol. V necelé pětině škol žáci využívali ve výuce překladové slovníky či překladače.