Česká školní inspekce Tematická zpráva Čj.: ČŠIG-3032/15-G21 Vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem 28/39 žáků. Necelé tři čtvrtiny žáků s odlišným mateřským jazykem se vzdělávaly ve škole prvním až třetím rokem (podrobněji viz tabulka č. 30). Tabulka č. 30 Počet žáků s odlišným mateřským jazykem ve středním vzdělávání Žáci s odlišným mateřským jazykem Žáci s cizí státní příslušností Žáci z ČR, pro které je čeština druhým jazykem, nikoliv jazykem mateřským Žáci s odlišným mateřským jazykem celkem Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl celkem 7 227 78,3 2007 21,7 9 234 100,0 Z toho 1. rokem 2106 29,1 448 22,3 2554 27,7 Z toho 2. rokem 1667 23,1 407 20,3 2074 22,5 Z toho 3. rokem 1771 24,5 450 22,4 2221 24,1 Z toho jiným rokem 1683 23,3 702 35,0 2385 25,8 Alespoň jednoho žáka s odlišným mateřským jazykem uvedlo přibližně 70 % středních škol. Pouze tyto školy mohly následně odpovídat na další otázky. Z celkového počtu žáků s odlišným mateřským jazykem ve středních školách potřebuje podle ředitelů a ředitelek jazykovou podporu 7,5 % žáků a tuto podporu dostává 6,3 % z nich. Ředitelé a ředitelky škol také často uváděli, že většina žáků s odlišným mateřským jazykem podporu nepotřebuje. Důvodem bývá zpravidla skutečnost, že jde o žáky slovanského původu, kteří nemají s češtinou potíže, nebo o žáky, kteří se český jazyk naučili ještě před vstupem na střední školu. Jde však spíše o subjektivní posouzení situace řediteli a ředitelkami škol, které není podloženo zjišťováním jazykové úrovně žáků s odlišným mateřským jazykem. Naopak se v praxi ukazuje, že mnoho žáků s odlišným mateřským jazykem má i na střední škole s českým jazykem potíže, a to včetně žáků slovanského původu, kteří mají specifické potíže zejména s pravopisem. Uvedený poměr žáků, kteří podle ředitelů a ředitelek škol podporu potřebují, je tedy pravděpodobně mnohem vyšší (dílčí poznatky přineslo i dotazníkové šetření obecně prospěšné společnosti META z roku 2013, které ukázalo, že žáci s odlišným mateřským jazykem selhávali u maturitní zkoušky z češtiny ve větším poměru než rodilí mluvčí a že mnoho z nich nebylo k maturitní zkoušce vůbec připuštěno z obavy, že by zkoušku nezvládli). Jakým způsobem je jazyková podpora ve škole zajištěna, zobrazuje tabulka č. 31. Tabulka č. 31 Způsob zajištění jazykové podpory Forma podpory Podíl škol (v %) Individuální nebo skupinové doučování češtiny 58,2 Individuální podpora pedagoga (např. formou individuálního vzdělávacího plánu) 56,4 Jiným způsobem 20,0 Kurz / doučování z češtiny jako příprava na maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury 13,9 Přípravným kurzem češtiny před vstupem na střední školu / v prvních měsících 1. ročníku 12,7 Středoškolští žáci s odlišným mateřským jazykem se nejčastěji účastní individuálního nebo skupinového doučování češtiny (58,2 %) a jsou individuálně podporováni pedagogem ve výuce (56,4 %). V pětině škol je jazyková podpora zajištěna jiným způsobem, jde převážně o jazykové kurzy, programy a konzultace s pedagogem. V menší míře je zajištěn kurz nebo doučování