Česká školní inspekce Tematická zpráva Čj.: ČŠIG-3032/15-G21 Vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem 5/39 5 % dětí je pak vzděláváno podle individuálního vzdělávacího plánu nebo má od školského poradenského zařízení doporučenu integraci. Tabulka č. 2 Způsob zajištění jazykové podpory Forma podpory Podíl škol v % Individuální podpora pedagoga (např. formou individuálního vzdělávacího plánu nebo vyrovnávacího plánu) 60,3 Hodiny/kurz češtiny v době běžných vzdělávacích činností v MŠ 25,0 Individuální nebo skupinové doučování češtiny mimo hlavní vzdělávací činnosti v MŠ 23,9 Jiným způsobem 11,6 Asistent pedagoga v době výuky 10,1 Česká školní inspekce dále zjišťovala, co by ředitelé a ředitelky potřebovali k tomu, aby byly poskytovaná podpora a výuka dětí s odlišným mateřským jazykem jako celek kvalitnější. Výsledky jsou shrnuty v tabulce č. 3. Tabulka č. 3 Potřeby pro kvalitnější podporu a výuku dětí s odlišným mateřským jazykem Oblasti Podíl škol v % Větší kapacita pedagogů na individualizaci (méně dětí ve třídě, asistent pedagoga) 58,6 Výukové materiály pro děti 46,5 Metodická podpora při vzdělávání a začleňování dětí 42,9 Státem jasně definovaný způsob podpory 41,3 Dostatek finančních prostředků 39,4 Další vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti 30,9 Vzdělávací obsah češtiny jako druhého jazyka (návod pro pedagogy při výuce češtiny) 14,0 Dostupná jazyková příprava 12,5 Jiné 2,9 Nejčastěji ředitelé a ředitelky škol uváděli, že by uvítali větší prostor pro individualizaci výuky (např. méně dětí ve třídě, asistent pedagoga apod.). Přibližně dvě pětiny škol by pro děti s odlišným mateřským jazykem potřebovaly výukové materiály, metodickou podporu při vzdělávání a začleňování dětí, státem jasně definovaný způsob podpory a dostatek finančních prostředků. Necelá třetina ředitelů a ředitelek pak jmenovala také potřebu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti. Česká školní inspekce také zjišťovala, z jakých zdrojů školy vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem financují. Na zvýšenou podporu dětí s odlišným mateřským jazykem totiž mohou školy žádat o rozvojové nebo dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.1 Tuto možnost uvedlo pouze 12,3 % dotazovaných. Jako nejčastější jiný zdroj ředitelé a ředitelky mateřských škol zmiňovali vlastní rozpočet školy, sponzorské dary a finanční podporu rodičů. 1 Školy využívají např. dotační program Podpora aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR v roce 2014 a Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání.