52 vyžaduje celoživotní sebevzdělávání a že nejúspěšnější učitelé pokračují v získávání nových znalostí v průběhu celé své kariéry.Obtížný může být přechod z univerzity, kde budoucí učitel studuje, do školy, ve které začíná učit. V mnoha zúčastněných zemích v důsledku toho odchází během prvních let své pedago-gické praxe velké procento učitelů pracovat do jiného oboru (Tillmann, 2005; Moskowitz & Stephens, 1997). Pro udržení stabilní základny učitelů je důležité, jak aktivně školy pomáhají mladým učitelům a jak se noví učitelé přizpůsobí a sžijí se školou. Pro začínající učitele jsou důležité tréninkové kurzy, vzory v podoběkvalitní učitelské praxe kolegů a programy pro nové učitele vytvořené zkušenými učiteli v rámci školy.Vlastnosti učitele V některé literatuře se objevuje zkoumání vlivu pohlaví, věku a zkušeností učitele na výsled-ky žáků.Výzkumy ukazují, že se žáci naučí více od zkušených učitelů než od učitelů, kteří mají za sebou jen několik roků praxe.Nicméně vztah mezi zkušeností učitele a výsledky žáků může být ovlivněn řadou faktorů. Například rozdělování žáků do tříd podle schopností může vést k tomu, že zkušenější učitelé učí specializované předměty nebo že starší učitelé učí vyšší ročníky.Úspěšnost a efektivitu učitelů s delší praxí ovlivňuje i jejich potřeba dalšího profesi-onálního rozvoje a úsilí, které mu věnují.Odhlédneme-li od dalších faktorů, délka praxe uči-tele ovlivňuje výsledky jeho žáků především na začátku jeho kariéry (Clotfelter, Ladd, & Vigdor, 2006; Hanushek, Kain, O’Brien, & Rivkin, 2005). Závěry o různém působení mužů a žen jsou také ovlivněny řadou faktorů,jako je pohlaví žáků, jejich etnický původ nebo socio-ekonomický status (Dee, 2006; UNESCO, 2006).Vnímání efektivity vlastní práce nebo motivace učitelů k práci je ovlivněna jejich zkušenost-mi s výukou a studijními výsledky jejich žáků.Učitelé, kteří jsou spokojeni se svou profesí a s pracovními podmínkami na škole,jsou více motivováni učit a připravovat se na výuku. K nespokojenosti učitelů mohou vést okolnosti,jako jsou nízké platy, příliš mnoho vyučova-cích hodin, nedostatek vybavení a vhodného pracovního zázemí, nedostatečná komunikace a spolupráce v učitelském sboru.Pro vytvoření a udržení atmosféry profesionálního výukového prostředí na škole, kde se sdílejí nápady a zkušenosti z výuky, je nezbytná spolupráce učitelů.Výzkumy ukazují, že pokud učitelé usilují o dosažení společného cíle a rozvíjejí vzájemnou spolupráci, narůstají i znalosti jejich žáků (Wheelan & Kesselring, 2005). Učitelé, kteří disku-tují o své práci se svými kolegy a kteří spolupracují při plánování a realizaci vyučovacích hodin,se většinou cítí méně izolovaní a je méně pravděpodobné, že ze školství odejdou (Jo-hnson, Berg, & Donaldson, 2005).Schopnost učitele organizovat a realizovat výuku souvisí s vnímáním efektivity vlastní práce. Učitelé, kteří mají důvěru ve své schopnosti,jsou otevřenější novým myšlenkám a nápadům a jsou méně náchylní k profesnímu vyhoření. Výzkumy ukazují, že důvěra učitelů v jejich uči-telské schopnosti není spojená jen s jejich profesionálním vystupováním, ale i s výsledky a motivací jejich žáků (Bandura, 1997; Henson, 2002).Vlastnosti třídy Výuka na školách se většinou odehrává ve třídách,a proto má jejich klima nepochybně vliv na její průběh. Mezi základní charakteristiky třídy patří počet žáků, čas určený pro výuku a složení třídního kolektivu.Některé výzkumy ukazují, že menší třídní kolektivy v prvních letech školní docházky jsou pro studijní rozvoj žáků přínosem.Nižší počty žáků ve třídách mohou být způsobeny různými