46 taci zamýšleného kurikula. Totéž platí pro vzdělané a motivované učitele podporující atmo-sféru ve třídě a dobře vybavené učebny. K úspěšnému dosažení kurikulárních cílů přispívá rovněžefektivní strategie výuky,dostupnost a používání informačních technologií stejně jako pokrytí obsahu kurikula.Žáci mají rozdílné počáteční znalosti a schopnosti, dostává se jim odlišné podpory od rodiny a liší se motivací i zájmem o studium matematiky a přírodních věd. Úspěch, kterého škola a učitelé při výuce mohou dosáhnout, je ovlivněn jednak dispozicemi, které si jednotliví žáci do vzdělávacího procesu přinášejí, ale také jejich přístupem ke vzdělávání.Abychom lépe porozuměli souvislostem a vlivům, které působí na to, jak se žáci učí matema-tice a přírodovědným předmětům, využívá projekt TIMSS řadu biografických informací, které získává z různých zdrojů. Informace o národních podmínkách a souvislostech, které formují obsah a strukturu zamýšleného kurikula a politická rozhodování,jsou uveřejněny v encyklopedii TIMSS. Encyklopedie TIMSS 2011 je souborem popisů matematického a pří-rodovědného vzdělávání v jednotlivých zúčastněných zemích. Součástí této publikace je ana-lýza podmínek pro státní podporu a implementaci matematického a přírodovědného kurikula v jednotlivých zemích.Analýza vznikla na základě odpovědí na otázky z dotazníkůtýkajících se kurikula, které všechny zúčastněné země vyplňovaly. Aby šetření TIMSS 2011 získalo informace o faktorech, které ovlivňují výuku matematiky a přírodovědných předmětůve ško-lách, třídách a u jednotlivých žáků,a o vlastnostech a postojích žáků, shromažďuje odpovědi z žákovských dotazníků a z dotazníků, které vyplňují jejich učitelé a ředitelé škol. Země, které se účastní jak projektu TIMSS, tak projektu PIRLS, mají jedinečnou příležitost získat také informace od rodičů a opatrovníků testovaných žáků.Stát a obec Podmínky pro vzdělávací systémy jednotlivých zemí a pro jejich matematické a přírodovědné kurikulum jsou formovány kulturními, sociálními, politickými a ekonomickými faktory. Roz-hodování o organizaci a struktuře vzdělávacího procesu, o používaných prostředcích a vyba-vení, o kvalifikaci učitelů a o kurikulu je často oddělené od toho, co se ve skutečnosti vyuču-je. Úspěchy, kterých jednotlivé země dosahují ve výuce matematiky a přírodovědných před-mětů, závisí na společenském postoji k těmto předmětům,na zdrojích, které jsou pro výuku k dispozici,a na mechanismech, které vytváří efektivní podmínky pro výuku.Demografie a zdroje Charakteristiky populace jednotlivých zemí a jejich národních ekonomik mohou mít obrovský vliv na lehkost či obtížnost vytvoření efektivních podmínek pro výuku matematiky a přírodo-vědných předmětůa na dostupnost a rozsah potřebných zdrojů. Velká rozloha země stejně jako velký počet obyvatel mohou způsobit problémy při vytváření stejných podmínek pro výuku. Dostatečné ekonomické zdroje umožňují mít lepší vzdělávací zařízení,více kvalifiko-vaných učitelů a odborné vedení škol. Dále vytvářejí prostor pro investice do vzdělávání for-mou různých vzdělávacích programůa umožňují mít dostupnější a aktuálnější výukové mate-riály a technologie ve třídách i v domácnostech.Země, které mají velkou a různorodou populaci a malé materiální a lidské zdroje, většinou čelí větším obtížím než země s příznivějšími podmínkami (Bos, Schwippert, & Stubbe, 2007; Gradstein & Schiff, 2004; Kirsch, Braun, Yamamoto, & Sum, 2007; Taylor & Vinjevold, 2000; Trong, 2009). Obtížnost vzdělávání na národní i na lokální úrovni ovlivňují i další fak-tory, například jazyková rozmanitost, úroveň vzdělání dospělých a další sociální i zdravotní