22 Konečně znalost pojmů žákům umožňuje vytvářet spojení mezi jednotlivými poznatky, které by jinak zůstaly izolovanými fakty. Díky tomu mohou rozšiřovat své dosavadní znalosti, po-suzovat věrohodnost matematických výroků a metod a vytvářet matematické reprezentace.1. Vybavování Vybavení si definic, terminologie, vlastností čísel, geometrických vlastností a způsobů mate-matického zápisu (např. a . b = ab, a + a + a = 3a).2. Rozpoznávání Rozpoznání matematických objektů, např. tvarů, čísel, výrazů a veličin.Rozpoznání matema-ticky ekvivalentních entit (např. ekvivalentních zlomků, desetinných čísel a procent, různě orientovaných jednoduchých geometrických útvarů).3. Počítání Sčítání, odčítání, násobení a dělení nebo kombinování těchto operací s přirozenými čísly, zlomky, desetinnými čísly a celými čísly. Odhad výsledků výpočtů. Provádění rutinních alge-braických postupů.4. Získávání informací Získávání informací z diagramů, tabulek a jiných zdrojů, čtení údajů z jednoduchých stupnic.5. Měření Používání měřicích pomůcek, volba vhodných jednotek měření.6. Třídění a uspořádávání Třídění a sdružování objektů, tvarů, čísel a výrazů podle jejich společných vlastností, rozho-dování o příslušnosti prvků do určitých tříd a uspořádání čísel a objektů podle různých znaků.Používání znalostí Oblast používání znalostí představuje aplikování matematických nástrojů v různých kontex-tech.Běžná fakta, pojmy a postupy žáci uplatní především při řešení rutinních problémů. V některých úlohách musí žáci pro vytvoření reprezentací aplikovat znalost matematických faktů, dovedností a postupů nebo porozumění matematickým pojmům. Prezentace myšlenek tvoří jádro matematického myšlení a komunikace, schopnost vytvářet ekvivalentní reprezen-tace je základem k úspěchu v tomto oboru.Podstatou této oblasti je řešení problémů, ale jejich zasazení do kontextu je rutinnější než v úlohách zaměřených na uvažování. Tato oblast představuje nedílnou součást realizovaného kurikula.Rutinní úlohy jsou zpravidla podobné těm, s nimiž se žáci setkávají v učebnicích při procvičování jednotlivých metod a postupů. Některé z nich jsou formulovány tak, aby navo-zovaly situace ze skutečného života.Navzdory rozdílné obtížnosti použitých úloh se očekává, že všechny budou pro žáky dostatečně známé a žáci při jejich řešení pouze zvolí a uplatní naučená fakta, pojmy a postupy.Úlohy mohou představovat situace z reálného života nebo mohou být zúženy pouze na mate-matické otázky obsahující např. číselné nebo algebraické výrazy, funkce, rovnice, geometric-ké útvary nebo soubory statistických dat. Řešení problémůs důrazem na dobře známé a rutin-ní úlohy je proto zařazeno jak do oblasti používání znalostí, tak také do oblasti uvažování.