54 Učitelů ze škol, které jednou za týden a častěji dle výpovědí ředitelů řeší fyzické zranění způsobené v důsledku násilí mezi žáky a užívání či držení drog a/nebo alkoholu je v zemích zapojených v šetření TALIS 2013 již menší podíl (v průměru za všechny země 2 %, resp. 1 %). S fyzickým zraněním způso-beným v důsledku násilí mezi žáky se jednou za týden ve své škole může setkat 11 % učitelů v Mexiku, v ostatních zemích je to již 7 % a méně. Užívání či držení alkoholu či drog minimálně jednou za týden je nejrozšířenější ve školách v Albertě (Kanada; 6 % učitelů) a v Brazílii (týká se 7 % učitelů), v mezi-národním průměru i v ČR se tento jev vyskytuje ve školách, v nichž působí 1 % učitelů. Méně rozšířené je také zastrašování nebo verbální napadání učitelů nebo dalších zaměstnanců ško-ly (v průměru za všechny země 3 %). S tímto jevem se dle výpovědí ředitelů měl příležitost ve své škole minimálně jednou týdně setkat nejvyšší podíl učitelů v Austrálii (10 %), Brazílii (12 %), Eston-sku (11 %) a Vlámsku (Belgie; 9 %).Celkově zaznamenala ČR v podílu učitelů, jejichž ředitelé označili, že se jednotlivé nežádoucí jevy ze strany žáků vyskytují minimálně jednou za týden, nadprůměrně dobré výsledky – až na podvádění, vandalství, krádeže a užívání/držení drog a/nebo alkoholu, jejichž podíl výskytu minimálně jednou za týden je dle výpovědí respondentů v ČR a v mezinárodním průměru přibližně stejný. Jevy, s nimiž se ve školách v ČR minimálně jednou týdně může setkat více než 5 % učitelů, jsou: neomluvené ab-sence (6 %), podvádění (13 %) a pozdní příchody do školy (39 %). V případě neomluvených absencí však ČR dopadla nejpříznivěji ze všech zemí.V šetření TALIS 2013 bylo zjišťováno i negativní chování ze strany učitelů, a sice pozdní příchody do školy, absentérství a diskriminace. Ve všech třech sledovaných aspektech ČR zaznamenala lepší výsledky, než je mezinárodní průměr. V ČR shodně 98 % učitelů pracuje ve školách, jejichž ředitel uvedl, že se ze strany učitelů nikdy nesetkává s neomluvenými absencemi a také s diskriminací (např. založenou na pohlaví, příslušnosti k etniku, náboženském vyznání, znevýhodnění). U obou jevů při-tom zbylá 2 % učitelů pracují ve školách, kde ředitel uvedl, že se s nimi setkává jen zřídka. Co se týče pozdních příchodů, vyskytují se ve školách, kde pracuje 48 % učitelů, přičemž u 46 % se jedná o řídký jev a u 2 % o jev, který nastává zhruba jednou za měsíc. V mezinárodním srovnání mají přitom ze-jména Chile a Mexiko jeden z nejvyšších podílů učitelů ve školách, kde se všechny tři negativní jevy vyskytují alespoň jednou za týden. V ČR oproti tomu podíl učitelů ze škol, kde by k uvedeným jevům docházelo alespoň jednou za týden, ani v jednom případě nedosáhl 0,5 %.