36 Graf č. 23: Na co se v ČR zaměřuje zpětná vazba poskytovaná učitelům v jejich práci (pokládáno za středně a velmi významné)48 65 82 83 88 88 89 90 91 91 93 94 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 výuka v multikulturním nebo vícejazyčném prostředí zpětná vazba, kterou poskytuji ostatním učitelům pro zlepšení jejich výuky výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zpětná vazba od rodičů nebo opatrovníkůspolupráce s ostatními učiteli zpětná vazba od žákůmé faktické znalosti a vědomosti v předmětech, které vyučuji přizpůsobování výuky potřebám konkrétní třídy postupy hodnocení žákůpedagogické kompetence pro výuku mých předmětůchování žáků a vedení třídy výsledky vzdělávání žáků%Z grafu č. 23 je patrné, že zpětná vazba, kterou učitelé v ČR dostávají ve svém zaměstnání, nabývá z hlediska jejího obsahu velmi komplexního charakteru. U většiny učitelů v ČR, kteří zpětnou vazbu někdy obdrželi, byla zaměřena nejen na jejich předpoklady pro výuku (pedagogické kompetence, faktické znalosti), ale také na samotnou praxi ve třídě (přizpůsobování výuky potřebám třídy, výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, chování žáků a vedení třídy, postupy hodnocení žáků), na žáky daného učitele (výsledky vzdělávání žáků, zpětná vazba od žáků) či jeho kolegy (spoluprá-ce s ostatními učiteli). Velmi obdobné rozložení odpovědí můžeme sledovat též na Slovensku, kde jediný větší rozdíl představuje četnost aspektu Výuka v multikulturním nebo vícejazyčném prostře-dí (v rámci poskytování zpětné vazby se s ním na Slovensku setkává o 9 % učitelů více, tedy 57 %). Dopady zpětné vazby Učitelský dotazník šetření TALIS 2013 zjišťoval dopady zpětné vazby v několika oblastech, které mů-žeme označit jako dopady subjektivní (sebedůvěra, uspokojení z práce, motivace), objektivní (veřej-né uznání, kariérní postup, profesní vzdělávání, plat) a praktické (organizace práce se třídou, výukové postupy, faktické znalosti vyučovaného předmětu, výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřeba-mi). Učitelé posuzovali uvedené oblasti na škále „žádná pozitivní změna“ – „malá změna“ – „střední změna“ – „velká změna“. Pokud je níže uvedeno, že došlo k pozitivní změně v některé oblasti, zname-ná to, že daný podíl učitelů vybral na této škále možnost „střední“ nebo „velká“ změna. Výsledky ukazují, že u více než poloviny učitelů v ČR, kteří obdrželi zpětnou vazbu ve svém stávají-cím zaměstnání, došlo k pozitivním změnám v oblasti jejich sebedůvěry jako učitele (62 % učitelů), uspokojení z práce (56 %) a také jejich motivace (55 %). Ve všech třech oblastech se jedná ve srovnání s ostatními zeměmi o hodnoty podprůměrné. Pozitivní dopad zpětné vazby ve všech třech uvede-ných oblastech byl zaznamenán v nejvyšší míře v Malajsii a Mexiku, a naopak v nejnižší míře v Ang-lii (Spojeném království), Nizozemsku a Austrálii.Při pohledu na dopady zpětné vazby z hlediska délky praxe učitelů v ČR je patrné, že pozitivní dopad na motivaci, sebedůvěru i uspokojení z práce je četnější u začínajících učitelů než u učitelů s praxí delší než dva roky. Neméně důležitým faktorem, který může ovlivnit spokojenost učitelů v zaměstná-ní, je veřejně vyjádřené uznání práce učitele od ředitele či od kolegů. Ukázalo se, že v ČR se s tímto uznáním v důsledku zpětné vazby setkalo 57 % učitelů.