27 30 % učitelů v ČR uvedlo, že je zahrnovala většina či všechny aktivity profesního vzdělávání. Ostatní prvky jsou již méně časté a obecně platí, že ve srovnání s mezinárodním průměrem jsou tyto prvky v ČR používány méně. 3.6 Profesní rozvoj a jeho podpora ve školách Míra účasti a intenzity profesního rozvoje souvisí mimo jiné též s podporou, která je potenciálním účastníkům profesního vzdělávání k dispozici. Šetření TALIS 2013 vychází z rozlišování forem pod-pory finančního rázu (příspěvek na kurz, příplatek na další vzdělávání) a nefinančního rázu (uvol-nění ze zaměstnání, poskytnutí studijního volna). Graf č. 16 popisuje frekvenci jednotlivých forem podpory v ČR.Graf č. 16: Podíl učitelů, kterým se při profesním vzdělávání dostalo jednotlivých forem podpory (ze všech účastní-cích se učitelů)0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 dostal jinou nefinanční podporu dostal příplatek na profesní vzdělávání mimo pracovní dobu získal volno na účast v profesním vzdělávání profesní vzdělávání nemusel ani zčásti hradit Česká republika průměr TALIS %Z grafu plyne, že nejčetnější formou podpory profesního vzdělávání je v ČR úhrada tohoto vzdě-lávání (tuto formu uvedlo 77 % učitelů účastnících se profesního vzdělávání), následuje poskytnutí pracovního volna pro možnost účasti na profesním vzdělání v rámci pracovní doby (60 %). Ostatní formy podpory jsou již využívány okrajově (14 % učitelů účastnících se profesního vzdělávání uved-lo, že získali příplatek za účast na vzdělávání mimo pracovní dobu a 15 % zmínilo jinou nefinanční podporu). Četnost podpory je při srovnání s mezinárodními výsledky spíše nadprůměrná, což ovšem neznamená, že neexistují země s četnější podporou (např. Anglie /Spojené království/ a Singapur v pří-padě plné úhrady profesního vzdělávání, resp. Estonsko, Norsko a Švédsko v případě jiné nefinanční podpory). Při detailnější analýze zaměřené na typy učitelů a škol, kteří jsou častěji podporováni v profesním vzdělávání, byly u učitelů v ČR zjištěny tyto skutečnosti: 1. Častěji je plně hrazeno profesní vzdělávání učitelům s praxí nad 5 let (79 %), učitelé s praxí do 5 let jsou častěji uvolňováni v pracovní době (66 %). 2. Plnou finanční podporu profesního vzdělávání uvedli rovněž nejčastěji učitelé z nejstarší věkové skupiny (tj. nad 60 let, 92 %). Tito učitelé naopak uvádějí, že jim bylo ze všech věkových kategorií nejméně často poskytnuto volno v pracovní době k profesnímu vzdělávání.3. Poněkud překvapivé je, že zejména ve školách v malých obcích (do 3 tisíc obyvatel) a v malých školách (do 200 žáků, resp. 20 učitelů) je vyšší míra podpory učitelů v profesním vzdělávání (těmto