25 3 tisíc obyvatel (16 %), nejčastěji naopak učitelé z velkých měst, tedy nad 100 tisíc obyvatel (20 %). Z hlediska věku učitele platí, že nejčastěji se těchto programů účastní učitelé ve věku 25 – 29 let (31 %), následováni učiteli ve věku 30 – 39 let (23 %) a učiteli ve věku 40 – 49 let (18 %). U učitelů ve věku 50 – 59 let je to již jen 11 % a u starších pouhá 4 %. Tato skutečnost může souviset se zákonnou vý-jimkou, která je poskytnuta starším učitelům, od nichž se nevyžaduje splnění příslušné pedagogické kvalifikace.3.5 Obsahová náplň absolvovaného profesního vzdělávání a hodnocení jeho efektivity Po popisu účasti v jednotlivých formách profesního vzdělávání v posledním roce je vhodné prozkou-mat, jaký byl obsah tohoto vzdělávání. Učitelé mohli uvést až 14 různých (předem definovaných) ná-plní, jejichž popis je obsažen v grafu č. 13.Graf č. 13: Náplň profesního vzdělávání učitelů0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 kariérní poradenství pro žáky a jejich výchova k volbě povolání vedení a administrativa školy výuka v multikulturním či vícejazyčném prostředí přístupy k rozvíjení všeobecných kompetencí pro zaměstnání a další studium znalost kurikula přístupy k individualizovanému učení výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami výuka průřezových dovedností postupy hodnocení výsledků vzdělávání a úspěšnosti žákůchování žáků a vedení třídy nové technologie na pracovišti pedagogické kompetence pro výuku ICT dovednosti prohloubení faktických znalostí a vědomostí ve vyučovaných předmětech Česká republika průměr TALIS %Z hlediska obsahu je nejčastěji profesní vzdělávání zaměřeno na prohloubení faktických znalostí a vědomostí v předmětech, které učitel vyučuje (uvedlo 65 % učitelů v ČR), dovednosti v oblasti ICT potřebné pro výuku (53 %) a pedagogické kompetence pro výuku předmětů (51 %). Naopak mezi okrajová témata patří výuka v multikulturním či vícejazyčném prostředí (11 %), vedení a administrativa školy (11 %) a kariérní poradenství pro žáky a jejich výchova k volbě povolání (10 %). Obecně je toto pořadí v ČR a v mezinárodním průměru podobné, ale v detailech nalezneme odlišnosti. V mezinárodním průměru jsou výrazně více než v ČR voleny formy, jejichž obsahem je vzdělávání v oblasti pedagogických kompetencí pro výuku předmětů (68 %), postupy hodnocení výsledků vzdělávání a úspěšnosti žáků (57 %), znalost kurikula (56 %) a přístupy k individualizovanému učení (41 %). Kromě toho, že měli učitelé uvést náplň profesního vzdělávání, měli též hodnotit jeho efektivi-tu (mohli uvést, zda mělo velký, střední, malý, či žádný pozitivní vliv na jejich výuku). Hodnocení učiteli absolvovaného profesního vzdělávání je napříč tématy veskrze příznivé (srov. graf č. 14).