24 Graf ukazuje, že učitelé v ČR i v mezinárodním průměru strávili v průměru nejvíce dní vzděláváním v kurzech (ať spoluorganizovaných školou, nebo kurzech zcela mimo vlastní školu). Učitelé v ČR, kteří se příslušné formy profesního vzdělávání účastnili, jí věnovali průměrně 5–6 dní v roce. Ostatní zjišťované aktivity (pedagogické konference, návštěvy jiných škol či mimoškolních zařízení) zabraly učitelům v ČR za poslední rok v průměru na jednoho učitele 2–3 dny. Jak bylo uvedeno, tyto aktivity zároveň nejsou mezi učiteli v ČR příliš rozšířené (srov. graf č. 10 a komentář k němu uvedený). Z hlediska komplexního mezinárodního srovnání míry a intenzity účasti na aktivitách profesního vzdělávání učitelů patří ČR mezi země s průměrnou mírou účasti a mírně podprůměrnou intenzi-tou (tj. učitelé v ČR tráví profesním vzděláváním méně času než jejich kolegové působící v zahraničí). Pro nejčastější aktivitu (tj. účast na kurzech a seminářích) znázorňuje situaci graf č. 12.Graf č. 12: Míra účasti učitelů na kurzech a seminářích k vyučovanému předmětu, metodám výuky apod. v posled-ních 12 měsících a průměrná délka účasti na těchto aktivitách Singapur Malajsie Mexiko Lotyšsko Austrálie Alberta (Kanada)Estonsko Vlámsko (Belgie)Chorvatsko Polsko Abú Dhabi (SAE)Nizozemsko Korejská republika Anglie (UK)Izrael Dánsko Island Srbsko průměr TALIS Česká republika Portugalsko Španělsko Brazílie Norsko Bulharsko Finsko Švédsko Japonsko Chile Francie Itálie Rumunsko Slovensko 30 40 50 60 70 80 90 100 0 5 10 15 20 25 % učitelů, kteří se v posledním roce účastnili kurzů nebo seminářůPrůměrný počet dní účasti na kurzech a workshopech Detailnější analýza rozdílů mezi učiteli a jednotlivými školami v ČR ukázala, že kurzy a semináře (k vyučovanému předmětu nebo metodám výuky a/nebo k dalším tématům souvisejícím se vzdělává-ním) navštěvují nejvíce učitelé z malých obcí (účast v posledním roce uvedlo 80 % učitelů), nejméně se účastní učitelé z velkých škol (školy s více než 500 žáky) a učitelé nad 60 let (40 % uvedlo účast na kurzu v posledním roce).23 Pedagogických konferencí a seminářů se účastní častěji učitelé z velkých měst (učitelé z měst nad 100 tisíc obyvatel uvedli účast ve 27 %) než menších obcí (do 3 tisíc obyva-tel).Výsledky ukazují, že účast v profesním vzdělávání v uplynulém roce v ČR pozitivně souvisí s účastí ve formálním či neformálním zaškolení na začátku učitelovy praxe, případně při nástupu do součas-né školy. To platí i pro účast v jednotlivých formách profesního vzdělávání. Učitelé, kteří prošli za-školovacím programem, se účastní většího počtu forem profesního vzdělávání sledovaných v šetření TALIS 2013. Jedinou výjimkou je míra účasti v kvalifikačních programech, která s účastí ve formál-ním či neformálním zaškolení na začátku učitelovy praxe významně nesouvisí.S ohledem na aktuálnost získávání formální kvalifikace pro učitele byla navíc analýza zaměřena na kvalifikační programy.24 Zde platí, že nejméně často se jich účastní učitelé z nejmenších obcí, tj. do 23 U této věkové skupiny učitelů platí, že se účastní méně všech aktivit profesního vzdělávání s výjimkou účasti ve skupinách učitelů zaměřených na profesní vzdělávání.24 Tato analýza vychází ze skutečnosti, že dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v platném znění, se dle § 8 může stát učitelem na druhém stupni jen ten, kdo má VŠ vzdělání pedagogického směru. Pokud tuto podmínku nesplňuje, musí nejpozději v roce 2014 (do 10 let od nabytí účinnosti zákona) začít kvalifikační studium. V současnosti je takových vyučujících na základních a středních školách dle odhadů MŠMT zhruba 8 tisíc. Uvažuje se o osvobození od této povinnosti pro pedagogy starší 55 let, pokud učí minimálně 15 let.