17 S výjimkou rodičovských schůzek jsou sledované možnosti zapojení rodičů do dění ve škole v ČR využívány v menší míře ve srovnání s mezinárodním průměrem.2.5 Pedagogický styl vedení školy V šetření TALIS 2008 byly rozlišeny dva základní aspekty role ředitele: pedagogický styl vedení školy a administrativní řízení. V šetření TALIS 2013 byla bližší pozornost věnována již jen pedagogickému stylu vedení školy (instructional leadership), který označuje aktivity ředitele zaměřené na zlepšování výsledků vzdělávání žáků prostřednictvím vytváření podmínek pro efektivní výuku a učení. V našich podmínkách bývá tento styl vedení školy označován jako „řízení kvality výuky“.15 Škála pedagogického stylu vedení školy je tvořena třemi otázkami, které byly zmíněny již v části Čin-nosti spojené s řízením školy. Ředitelé měli uvést, zda se v posledních 12 měsících věnovali následují-cím aktivitám „nikdy nebo zřídka“ – „občas“ – „často“ – „velmi často“:››Aktivně jsem vytvářel/a takové podmínky, aby mohli učitelé ve vzájemné spolupráci vytvářet nové vyučovací postupy.››Podnikal/a jsem kroky k zajištění toho, aby se učitelé cítili odpovědní za zdokonalování svých výukových schopností.››Podnikal/a jsem kroky k zajištění toho, aby se učitelé cítili odpovědní za studijní výsledky svých žáků.Mezi pedagogickým stylem vedení školy v ČR a osobními charakteristikami ředitelů nebyly naleze-ny žádné významné souvislosti s výjimkou délky pedagogické praxe – pedagogický styl vedení školy využívají ve větší míře ředitelé s delší zkušeností v pozici učitele.Ředitelé, kteří praktikují ve větší míře pedagogický styl vedení školy, častěji vytvářejí plány profesní-ho vzdělávání, využívají hodnocení žáků pro tvorbu vzdělávacích cílů a programů školy nebo sledují výuku při hospitacích ve třídě. Navíc bylo v ČR zjištěno, že ve školách, kde je horší kázeňské klima, je pedagogický styl vedení využíván v menší míře.2.6 Spokojenost ředitelů v zaměstnání V poslední části dotazníku byli ředitelé dotázáni, nakolik souhlasí s jednotlivými výroky ohledně je-jich spokojenosti v zaměstnání. Zároveň bylo prověřeno, zda existuje nějaký vztah mezi spokojeností ředitelů v zaměstnání a stylem vedení školy.Téměř všichni ředitelé v ČR (98 %) by svou školu doporučili jako dobré pracoviště a nechtěli by přejít na jinou školu, kdyby to bylo možné. Přibližně stejný podíl ředitelů uvedl, že je práce v této škole těší. Naopak rezervovanější postoj zastávali ředitelé k učitelské profesi. Tři čtvrtiny ředitelů se domnívají, že společnost si neváží povolání učitele. Navíc 29 % ředitelů nesouhlasí s tím, že by výhody jejich pro-fese jednoznačně převažovaly nad jejími nevýhodami. Celkově však vyjádřilo spokojenost se svým výkonem v práci a obecně ve svém zaměstnání 96 %, resp. 95 % ředitelů. Ve srovnání s mezinárodním průměrem má ČR vyšší podíl ředitelů, kteří vyjádřili nesouhlas s tvrzením, že společnost si váží po-volání učitele, naopak vyšší podíl ředitelů v ČR by nechtěl přejít na jinou školu, kdyby to bylo možné.Z hlediska spokojenosti ředitelů byly sledovány dva aspekty: spokojenost se současným zaměstná-ním a spokojenost s profesí obecně. Vzhledem k jejich vysoké provázanosti byla vytvořena pouze jedna souhrnná škála, která byla dána do souvislosti s charakteristikami ředitelů a škol, školním kli-matem a styly vedení školy.15 Klesající výsledky základního a středního školství: fakta a řešení. McKinsey & Company, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.arg.cz/Ok_ koncepce/Edu_ report.pdf [cit. 25. 4. 2014].