57 že v Národní zprávě je uvedeno, že se zapojením učitelů do těchto dvou forem profesního rozvoje v ČR souviselo častější využívání všech tří aktivizujících metod výuky. Dále byly zjištěny souvislosti mezi zahrnutím efektivních prvků do dalšího profesního vzdělávání učitelů a subjektivně pociťovanou zdatností učitelů ve využívání alternativních metod výuky a v oblasti motivování žáků. Kromě toho byla v ČR zjištěna statisticky významná souvislost mezi subjektivně vnímanou vlastní zdatností učitelů ve využívání alternativních metod výuky při výuce a pestrostí aktivit absolvovaných v rámci dalšího profesního vzdělávání (čím více forem dalšího profesního vzdělávání učitelé absolvují, tím bývá jejich pociťovaná zdatnost v této oblasti vyšší). Tyto výsledky nahrávají hypotéze, že pro zvýšení pocitu zdatnosti učitelů v motivování žáků a ve využívání alternativních metod výuky (tedy v oblastech, kde se cítí relativně méně zdatní) je důležitá forma (či uspořádání), v jaké se další profesní vzdělávání odehrává, a je žádoucí, aby se neomezovalo pouze na kurzy či semináře. Kromě toho se ukázalo, že je vhodné, aby kombinovalo více tematických oblastí (učitelé s pestřejší paletou témat hodnotili svou zdatnost v motivování žáků jako vyšší).54 Mnohdy se poukazuje na to, že základní školy a víceletá gymnázia představují odlišné kultury vyznačující se odlišnostmi ve složení učitelských a žákovských kolektivů apod. Poukazuje se také na to, že učitelé různých vyučovacích předmětů představují odlišné oborové kultury s odlišně strukturovanými vzdělávacími potřebami. Vedle toho je zřejmé, že z hlediska vzdělávacích potřeb hraje roli také délka praxe učitelů. Pokud jde o jejich další profesní vzdělávání a rozvoj, jeví se tudíž otázka po odlišnostech mezi zmiňovanými skupinami učitelů jako relevantní. Šetření TALIS ukázalo, že jakkoliv nejsou odlišnosti mezi uvedenými skupinami fundamentální, ukazují na potřebu diferencovaného a na potřeby učitelů citlivě reagujícího systému dalšího profesního vzdělávání a rozvoje učitelů. 54 Alternativně je také možné vysvětlení, že se někteří učitelé (např. na některých školách) cítí zdatnější a tento dobrý pocit spolu příp. s nadprůměrně motivujícím prostředím je vede k účasti i v méně obvyklých formách dalšího profesního vzdělávání a pestřejších co do obsahu, a naopak. Jak je však v Národní zprávě uvedeno, většina rozdílů mezi subjektivně vnímanou zdatností učitelů leží na úrovni jednotlivých učitelů, nikoliv škol.