47 esteticko-výchovných předmětů. Naopak podíl učitelů předmětových oblastí matematiky a dále cizích jazyků, kteří pociťují velkou potřebu se vzdělávat, byl ve srovnání s ostatními předměty v mnohých oblastech podprůměrný. Potřeby učitelů v ČR a jejich subjektivně vnímaná zdatnost Dejme nyní výše uvedené výsledky do souvislosti s tím, jak se učitelé v ČR cítí zdatní v jednotlivých oblastech (o subjektivně vnímané vlastní zdatnosti učitelů viz kapitolu 1). V ČR se prokázala statisticky významná souvislost mezi mírou subjektivně vnímané zdatnosti učitelů v řízení třídy žáků a učiteli pociťovanou potřebou dalšího profesního vzdělávání v oblasti chování žáků a vedení třídy (jako zdatnější v řízení třídy žáků se vnímají učitelé, kteří v této oblasti nevnímají výraznější potřebu se vzdělávat). Mezi pociťovanou zdatností učitelů v motivování žáků a potřebou vzdělávání v okruhu témat týkajících se vyučovaného předmětu a didaktiky je už souvislost pouze slabá (učitelé, kteří se posuzují jako méně zdatní, vnímají tuto potřebu jako vyšší) a pociťovaná zdatnost ve využívání alternativních metod výuky s učiteli vykázanou potřebou dalšího profesního vzdělávání prokazatelně nesouvisí (srov. s pozitivním hodnocením atmosféry ve třídě, resp. s relativně nízkým vykázaným podílem času věnovaným zjednávání pořádku, a naopak v porovnání s ostatními zeměmi podprůměrným využíváním aktivizujících metod ve výuce – viz Národní zprávu). 4.2.2 Účast na dalším profesním vzdělávání podle obsahu, na který se zaměřuje Poté, co jsme představili výsledky z oblasti potřeb dalšího profesního vzdělávání (podle obsahu), je vhodné porovnat tyto potřeby s účastí v příslušně obsahově zaměřených aktivitách dalšího profesního vzdělávání v uplynulých 12 měsících od doby sběru dat. Zde lze konstatovat, že ve většině oblastí byla v ČR zaznamenána vyšší účast učitelů působících v základních školách než v gymnáziích. Přitom, jak bylo výše uvedeno, učitelé v základních školách vnímají v naprosté většině oblastí vyšší potřebu se vzdělávat. V souladu s pociťovanými potřebami se učitelé v ČR v relativně vysoké míře účastnili vzdělávání zaměřeného na prohlubování faktických znalostí a vědomostí a na dovednosti v oblasti ICT pro výuku předmětů, které učitel vyučuje. Učitelé v gymnáziích se však častěji (tj. ve vyšším podílu) než vzdělávání zaměřeného na dovednosti práce s ICT potřebné pro výuku předmětů, jež učitel vyučuje, účastnili vzdělávání zaměřeného na pedagogické kompetence pro vyučované předměty. Oblast chování žáků a vedení třídy, která byla v ČR celkově i učiteli v základních školách vyhodnocena jako druhá nejpotřebnější, zaujala v míře účasti učitelů v základních školách mezi sledovanými oblastmi (viz dotazník pro učitele50, otázka č. 22) až páté a učitelů v gymnáziích dokonce až jedenácté místo. V tomto aspektu se od sebe tyto dvě skupiny učitelů liší nejvíce. Rozdíl v účasti čítající 10 % a více učitelů najdeme i u oblasti výuky průřezových dovedností a dovedností v oblasti práce s ICT potřebnými pro výuku (v obou těchto oblastech byla v ČR zaznamenána vyšší účast učitelů působících v základních školách). V mezinárodním průměru je zejména další profesní vzdělávání v oblasti pedagogických kompetencí pro výuku předmětů, postupů hodnocení výsledků vzdělávání a úspěšnosti žáků, znalosti kurikula a přístupů k individualizovanému učení učiteli navštěvované výrazně více, než jak je tomu u učitelů působících v základních školách i v gymnáziích na území ČR. 50 Dotazník je možné stáhnout spolu s daty pod odkazem ve složce „TALIS2013_ učitelé“.