40 Graf č. 3.4 Rozdíly ve využívání výukových postupů často nebo v každé hodině podle míry pro-konstruktivistického přesvědčení a subjektivně pociťované zdatnosti Z grafu č. 3.4 je patrné, že učitelé s větším příklonem k pro-konstruktivistickému přesvědčení mají tendenci zařazovat do výuky inovativní prvky (skupinovou práci, ohodnocení vlastního pokroku žáky, zadávání různé práce různým žákům nebo používání informačních a komunikačních technologií) častěji než jejich kolegové s méně vyhraněným pro-konstruktivistickým přesvědčením. Rozdíly ve využívání tradičních výukových postupů (procvičování a shrnování učiva a hodnocení žáků formou odpovídání před celou třídou) jsou malé. Učitelé, kteří se cítí být zdatnější, využívají častěji všechny výukové postupy s výjimkou sumarizování učiva a hodnocení žáků formou odpovídání na otázky před celou třídou. Subjektivně pociťovaná zdatnost ovlivňuje šíři metodického repertoáru výrazněji než pro-konstruktivistické přesvědčení. Z jednotlivých složek zdatnosti souvisí s mírou využívání výukových postupů nejvíce subjektivně pociťovaná zdatnost ve využívání výukových postupů. 3.3 Shrnutí a závěry Učitelé v ČR vyjádřili poměrně silný příklon k pro-konstruktivistickému přesvědčení, ve srovnání s jinými zeměmi je však míra pro-konstruktivistického přesvědčení lehce podprůměrná. Podle 7 6 20 17 26 22 33 29 7 11 19 22 29 25 31 32 3 5 14 12 21 17 23 17 2 4 8 12 14 14 16 19 0 5 10 15 20 25 30 35 žáci odpovídají před třídou shrnutí učiva žáci procvičují učivo žáci pracují s ICT ukázání užitečnosti učiva zadávání různé práce žáci hodnotí svůj pokrok žáci pracují ve skupinách pro-konstruktivistické přesvědčení zdatnost v řízení třídy zdatnost ve využívání výukových postupůzdatnost v motivování a zapojování žáků%