39 Tabulka č. 3.2 Průměrné hodnoty indexu pestrosti výukových postupů podle délky praxe a účasti v aktivitách profesního vzdělávání a rozvoje Délka praxe v pozici učitele (počet let) 0–4 5–9 10–19 20 a více -0,42 -0,17 0,0 0,23 Účast v profesním vzdělávání či rozvoji jakéhokoli druhu v posledních 12 měsících od sběru dat ne ano -0,27 0,09 Účast na kurzu/semináři v posledních 12 měsících od sběru dat ne ano -0,18 0,11 Počet efektivních prvků ve většině nebo všech absolvovaných aktivitách profesního vzdělávání či rozvoje 0 1 2 a více -0,09 -0,01 0,42 Pozn.: Tučně vyznačené rozdíly jsou statisticky významné. Jak bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, učitelé mohou organizovat výuku ve třídách nejen na základě svých profesních zkušeností, ale také v souladu se svými obecnými představami o výuce a o svých vlastních schopnostech. Pro ověření této teze bylo porovnáno, jak se liší informace o využívání výukových postupů u učitelů s odlišným profesním přesvědčením a různou mírou subjektivně pociťované zdatnosti. Vzhledem k tomu, že v šetření TALIS 2013 bylo zjišťováno pouze pro-konstruktivistické přesvědčení učitelů, nelze analyzovat rozdíly mezi konstruktivisticky a tradičněji smýšlejícími učiteli. Je však možné porovnat učitele s různě silným příklonem k pro-konstruktivistickému přesvědčení. Pro porovnání byl použit index pro-konstruktivistického přesvědčení, vymezený výše v části 3.2.1. Učitelé byli rozděleni na čtyři stejně velké skupiny, které se lišily hodnotami tohoto indexu. Poté bylo porovnáno využívání jednotlivých postupů mezi učiteli z první skupiny, která se vyznačovala nejméně vyhraněným pro-konstruktivistickým přesvědčením, a z poslední skupiny, která měla naopak nejvyšší hodnoty indexu. Obdobným způsobem bylo porovnáno využívání výukových postupů u učitelů s různou mírou subjektivně pociťované zdatnosti. Použity byly mezinárodní indexy zdatnosti v oblasti řízení třídy, v oblasti využívání výukových postupů a v oblasti motivování a zapojování žáků definované v kapitole 1.