26 2.2.3 Atmosféra vytvářená žáky ve školách a ve třídách Míra projevů delikvence či násilí a nezodpovědného přístupu ke škole, celkem a podle charakteristik škol Atmosféru ve školách a ve třídách, neboli podmínky, v nichž učitelé pracují, určuje i chování žáků a vztahy mezi žáky a učiteli. V prvé řadě se zaměříme na to, do jaké míry žáci podle výpovědi ředitelů škol respektují pravidla slušného chování a řád školy. To bylo zjišťováno pomocí výroků uvedených v grafech č. 35 a 36 v Národní zprávě.36 Z odpovědí ředitelů na výroky v Národní zprávě, grafu č. 36 byl na úrovni mezinárodního konsorcia sestrojen index vyjadřující míru delikvence a násilí ve školách. Z odpovědí na výroky uvedené v grafu č. 35 jsme pak dodatečně sestrojili index vyjadřující míru nezodpovědného přístupu ke škole. Míra, do jaké žáci respektují pravidla ve škole, může být ovlivněna zázemím žáků i samotných škol. V tomto ohledu byla provedena statistická analýza pomocí lineárního modelu, která zjišťovala, zda oba z uvedených indexů statisticky významně souvisejí s podílem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků ze sociálně a ekonomicky znevýhodňujícího prostředí, s počtem učitelů ve škole, s typem školy, s lidnatostí obce a s krajem, v němž se škola nachází.37 Co se týče indexu delikvence a násilí, byly zjištěny dva statisticky významné vztahy. V gymnáziích se delikventní chování žáků vyskytuje ve znatelně nižší míře než v základních školách. Dále byla zjištěna pozitivní souvislost mezi mírou delikvence či násilí a podílem žáků ze sociálně a ekonomicky znevýhodňujícího prostředí (vyšší míra delikvence se pojí s vyšším podílem takových žáků ve škole). Kromě toho existuje náznak, že ředitelé škol s vyšším podílem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole uváděli vyšší míru delikvence a násilí, rozdíly však nejsou dostatečně prokazatelné. Míra nezodpovědného přístupu žáků ke škole, rovněž vyjádřena indexem, je podle výpovědí ředitelů statisticky významně vyšší ve školách ve větších než menších městech a ve školách s vyšším podílem žáků ze sociálně a ekonomicky znevýhodňujícího prostředí. Souvislost s ostatními sledovanými proměnnými se neprokázala jako statisticky významná. Míra delikvence/násilí a nezodpovědného přístupu ke škole, souvislosti s atmosférou ve třídě Dále se nabízí srovnat míru projevů delikvence či násilí, resp. nezodpovědného chování žáků ve školách se vztahy mezi učiteli a žáky. Tyto vztahy byly zjišťovány pomocí výroku, že „v této škole spolu učitelé a žáci obvykle dobře vycházejí” a dalších tří výroků zjišťujících přístup učitelů k žákům (viz Národní zprávu, graf č. 34, z prvních čtyř položek byl sestrojen index). Vzhledem však k tomu, že vztahy mezi učiteli a žáky byly v ČR hodnoceny učiteli i řediteli značně pozitivně a rozdíly v odpovědích respondentů nejsou dostatečně velké, nelze v tomto ohledu z dat TALIS 2013 tyto vztahy blíže analyzovat. Je ale možné se podívat, jak souvisí míra delikvence či násilí a nezodpovědného chování žáků ve škole s atmosférou ve třídách (viz Národní zprávu, graf č. 37) a podílem času věnovaného zjednávání pořádku (viz Národní zprávu, graf č. 38). 36 V Národní zprávě je možné se také dočíst, že ČR zaznamenala oproti mezinárodnímu průměru ve většině aspektů pozitivnější výsledky. 37 Sledovány byly čtyři sloučené skupiny krajů: (1) Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj a Plzeňský kraj; (2) Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj; (3) Liberecký, Královéhradecký, Pardubický kraj a Vysočina; (4) Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský kraj.