24 Dále se zaměříme na učitele, kteří získávají zpětnou vazbu od ostatních učitelů, a ukážeme, se kterými sociodemografickými charakteristikami, postoji a dalšími vlastnostmi učitelů a škol se pojí vyšší míra vnímaných pozitivních změn v oblasti kvality výuky a motivace učitelů. Míra pozitivních změn v důsledku zpětné vazby zaznamenaná od učitelů, kterým zpětnou vazbu poskytují (i) ostatní učitelé podle různých charakteristik Při zkoumání rozdílů ve vnímání dopadů zpětné vazby mezi různými skupinami učitelů, kteří získali alespoň část zpětné vazby od dalších učitelů, jsme nejprve prověřili odlišnosti v závislosti na předmětech, které tito učitelé vyučují. Ukázalo se, že pozitivní změny v kvalitě výuky i v motivaci vnímají učitelé hlavních kategorií předmětů v přibližně stejné míře. Dále jsme pomocí lineárních modelů33 prozkoumali, zda se míra těchto vnímaných pozitivních změn prokazatelně liší podle sociodemografických charakteristik učitele a podle specifik školy. Zde jsme zjistili, že učitelé v gymnáziích zaznamenali oproti učitelům v základních školách větší míru zlepšení v kvalitě výuky. Rozdíly u ostatních faktorů nejsou statisticky významné, a tedy míra zaznamenaného zlepšení kvality výuky v důsledku zpětné vazby poskytnuté (mj.) od učitelů nesouvisí s pohlavím učitele, délkou jeho praxe ani s jeho formálním vzděláním, ani s počtem učitelů ve škole či s velikostí sídla školy. Zaznamenaná pozitivní změna v motivaci učitele slabě souvisí s jeho pohlavím a délkou praxe – větší pozitivní změny uváděli častěji ženy než muži a učitelé s kratší než delší praxí. Naopak míra, do jaké učitelé zaznamenali na základě zpětné vazby (mj.) od kolegů pozitivní změnu ve své motivaci, nesouvisí s jejich formálním vzděláním, s typem školy a s počtem učitelů ve škole, v níž učitel působí, ani s velikostí sídla školy. Dále byla prozkoumána možná souvislost mezi mírou pozitivních změn zaznamenaných v důsledku obdržené zpětné vazby (mj.) od kolegů a atmosférou ve třídách, stylem výuky (tj. příklonem k moderním či inovativním výukovým postupům), pestrostí výukových postupů, profesní spoluprací učitelů, profesními vztahy dle výpovědí ředitele, spoluodpovědností za záležitosti školy, spokojeností s pracovním prostředím, sebehodnocením zdatnosti učitele celkem a v jednotlivých oblastech (tj. v oblasti řízení třídy žáků, výukových postupů a v motivování žáků).34 Z analýzy vyplynulo, že vnímané zlepšení kvality výuky středně silně koreluje s intenzitou profesní spolupráce s ostatními učiteli ve škole a s mírou spoluodpovědnosti za záležitosti školy. Zaznamenaná pozitivní změna v motivaci učitele středně silně koreluje s mírou spoluodpovědnosti za záležitosti školy a se spokojeností s pracovním prostředím. U ostatních sledovaných indexů je korelace slabá nebo nevýznamná.35 Souvislost obou vnímaných pozitivních změn na základě poskytnuté zpětné vazby (mj.) od kolegů s mírou spoluodpovědnosti aktérů za záležitosti školy znázorňují grafy č. 2.5 a 2.6. 33 Pro tento účel byly vytvořeny lineární modely, v nichž byly indexy pozitivních změn použity jako vysvětlované proměnné (v jednom modelu byl použit index pozitivní změny v kvalitě výuky a ve druhém index pozitivní změny v motivaci). V obou modelech jsme se opět omezili jen na učitele, kteří získali zpětnou vazbu od svých kolegů. 34 Souvislost byla měřena pomocí výběrového Pearsonova korelačního koeficientu mezi indexem pozitivní změny ve výuce a v motivaci a indexy vyjadřujícími uvedené charakteristiky. 35 Zejména se ukázalo, že pozitivní hodnocení změn v oblasti kvality výuky či motivace nesouvisí s tím, zda se učitel přiklání k moderním, či tradičním stylům výuky a jak ředitel hodnotí profesní vztahy ve škole.